Jako malý jsem často psal básně, už tehdy byly povětšinou velmi ponuré. Nyní jsem se rozhodl k tomuto "koníčku" vrátit. +Jenom bych rád upozornil, že především stylistikou to nejsou esteticky hodnotné básně, protože jsou psány tak, aby se mohli využít jako texty do písní (u některých se tak již stalo). Už nemám nic, co bych dodal. Ponořte se do temnoty a přeji příjemné čtení:)

"Bez domov, bez peněz, bez jakýchkoliv práv." Znaveně jsem vyčítal na prstech a pokoušel si udržet vážnout tvář před svým klukem a budoucím otcem našeho dítěte, které ani jeden z nás nechtěl. "Máme kde bydlet a naše dítě z toho domov udělá," zašeptal a svým hlasem se do mě snažil zasemenit jakési nadšení, které ovšem nepřicházelo. "Bude to dobré, Trisi." Volné pokračování dokončeného příběhu: Tommy (Mpreg, hybrid)

Vychází jako kniha! Nikdy předtím jsem na táboře nebyla. Nikdy předtím jsem tam ani nechtěla. Nezajímala jsem se o velká přátelství, vždy jsem si stačila sama. Stačilo mi být s mýma dvěma bratry. Nikdy předtím jsem o lásku nezavadila. Nepřipadalo mi to jako něco nutného. Spíš to pro mě slovo láska znělo obyčejně. Nikdy předtím jsem nepotkala někoho jako je on. A tenhle tábor vše změnil.

BOY x BOY Co se stane, když se jednoho dne ve škole objeví nový kluk, který nemá zájem o ničí pozornost? A co se bude dít, když se Tylerovi podaří jeho pozornost získat? Čtěte a dozvíte se. | velmi krátké kapitoly | #1 v kategorii "short story" #1 v kategorii "myšlenky" #1 v kategorii "thoughts" #1 v kategorii "angst"

Úryvek: "Od čeho máš ty jizvy na břiše?" "Císařský řez," odvětil naprosto v klidu, jakoby to byla normální věc. "To je vtip, že?" Pohotově jsem si zase stoupl. "Měl by?" Očividně se bavil nad mojí nechápavostí. "Jsi kluk." Přešel jsem k němu. "Jsem hybrid." Stále nevnímal moji přítomnost. "Ty máš dítě?" Konečně mi vše došlo. "Dvě."

Legendy z Japonska, některé jsou smyšlené a některé mají pravdivý obsah.

1/5 I.Díl Série //Mezi temnotou a světlem// *DOKONČENO* ----------------------------------------------------- Procházela jsem kolem jednoho z domků v naší ulici když mě zasáhla sněhová koule přímo do hlavy, zavrávorala jsem a zakopla o kupku sněhu a svalila jsem se do mnohem větší která jí následovala. Dopadla jsem do ní obličejem napřed takže jsem měla sníh doslova všude. Neohrabaně jsem se zvedala z té ledové pasti, ale nějak se mi dařilo zahrabávat se čím dál tím víc do středu. Potichu jsem zaklela a máchala kolem sebe rukama abych se nějak vyhrabala. ,,Jsi v pořádku?" ozvalo se nade mnou a já se s velkým úsilím otočila směrem odkud ten hlas přicházel. ,,Vypadám na to?" zabručela jsem a snažila se postavit na nohy. To se mi ale opět nepodařilo a zadkem napřed jsem si sedla znovu do té hromady. Rezignovaně jsem si založila ruce na prsou a odfoukla si vlasy z obličeje. Až teprve potom jsem uviděla toho člověka co na mě mluvil a jsem si téměř jistá že jsem otevřela pusu. Nade mnou stál vysoký černovlasý kluk, s temným pohledem a silou vůle se držel aby se nerozesmál. ♥♥♥ Díky za jakoukoliv podporu ♥♥♥ Beatrisie Rosseau Nejlepší umístění!!! Květen 2016 #1 v Fantasy Cover by @jull_obrien Díky moc jsi nejlepší:*