Rok 1933 byl přelomový pro celé Německo. Tehdy to všechno začalo. Všichni mu věřili a já nebyl výjimkou. Pomohl Německu z krize, dal lidem práci, dal lidem naději. A za naději je každý ochoten bojovat. Židé okrádají Německo, ničí čistotu a krásu árijské rasy. Nejsou hodni života mezi námi. Nejsou ničím. Jsou to parazité. Jsou míň než to. August Herz nikdy nevěřil, že na dny a noci v zákopech bude ještě s láskou vzpomínat. Za branami tábora je všechno ještě horší, než si dovedl představit. Zápach, vychrtlá těla, úsměvy vojáků, zkrvavené obušky, vagóny plné lidí vezoucí je na smrt. Základní pravidlo - držet si od všeho odstup. Přistupovat k tomu jako voják. Voják plnící rozkaz. Ale každý pohár jednoho dne přeteče... UPOZORNĚNÍ: 1. Povídka je čistě mým výmyslem - veškerá jména jsou smyšlená, děj je vymyšlený a neopírá se o žádnou historicky podloženou skutečnost (když neberu v potaz veřejně známá fakta) 2. Slovo "žid" v povídce píšu s malým písmenem, protože za 2. světové války nebyla tato skupina obyvatel považována za národnost, ale pouze za náboženskou skupinu - proto malé písmeno, narozdíl od "Němec" 3. Povídka, jak už jsem zmínila, je pouze výplod mé fanzie - a zároveň chci upozornit, že není součástí žádné propagandy ani ničeho podobného.

Maria Kowalski - jméno, které jsem musela zapomenout. Vlastně jsem se musela vzdát všeho. Přijmout však nové oslovení bylo asi to nejtěžší - bylo to totiž to poslední, co mě pojilo s rodiči. Nic víc jsem neměla. A i toho jsem se měla zbavit. Ztratila jsem toho hodně - nikdy jsem však netušila, že můžu ztratit víc. Že třeba můžu ztratit samu sebe. Když jsem se ale pak viděla - v těch civilních šatech bez žluté hvězdy, vlastně jsem se ani nepoznávala. Tolik let byla ta hvězda mým doplňkem a najednou byla pryč. Maria? Hannah? Nebo někdo úplně jiný? A to měl být můj nový život. Jak jsem ho ale měla žít, když jsem nevěděla, kdo vlastně skutečně jsem. Nebo mou duši vystihuje už jen to číslo vytetované na mém předloktí? Volné pokračování příběhu Za branami tábora, tentokrát pohledem Marie - nebo snad Hannah? Ideální nejen pro všechny, kterým v již zmíněném příběhu chyběl „šťastný konec" - kterého se snad nakonec všichni dočkáme - kam nás ale vlastně kroky Marie zanesou? To zatím nikdo netuší...

Jedna jediná náhoda, která změní vše. Stačilo napsat jeden špatný NickName a změnil se život dvěma lidem, kteří žijí na jiné straně Země. Jeden nevinný překlep změní vše. Co, když se do sebe zamilují? Dokáží překonat dálku, nebo jim to nevyjde? Odděluje je 17 000 kilometrů, dokáží je překonat? Texting love story. #19 in TeenFiction - 1.10.2016 #12 in TeenFiction - 3.10.2016 #10 in TeenFiction - 5.10.2016 #8 in TeenFiction - 9.10.2016 #5 in TeenFiction - 14.10.2016 #3 in Teen Fiction - 20.10.2016 #2 in TeenFiction - 29.11.2016 #1 in TeenFiction - 3.12.2016 !!!

Ona nevychovaná. On vychovaný. Ona drzá. On slušný. Ona riskuje. On žije poklidný život. Ona oblíbená. On odtažitý. #4 v kategorii Teen Fikce #3 v kategorii Teen Fikce #2 v kategorii Teen Fikce ♥

William 18-letý kluk, který v životě nepoznal lásku a nikdy nikoho nemiloval. Naopak Mary 18-letá holka, která lásku moc dobře zná a také milovala, ale láska ji zradila. Co se stane když se tihle dva potkají? Změní jim to jejich dosavadní život? A změní se oni sami? Přestane být Will děvkař a konečně se zamiluje? Dá Mary lásce druhou šanci a nechá si zacelit své zlomené srdce? Dají se tihle dva dohromady? Přejdou všechny nástrahy a nepříjemnosti, které jim osud vloží do cesty? Přijde ten zázrak, který oba tak potřebují? To a mnohem více se dozvíte v tomhle příběhu We need a miracle.

Každá fotka je jedinečná. Najdete v ní spoustu emocí a skrytých tajemství. Co ale znamenají fotky pro nešťastnou dívku jménem Friday? Pro ní znamenají život. Lépe řečeno...poslední vzpomínky na její ''život''. ,,365 dní mi zbývá a proto 365 fotek mého života...'' Cover by @Raichia

Facebook nemusí být jen místo plné nebezpečí, ale také místo, kde se člověk může seznámit s někým novým. Blue - dívka, která se chová hnusně k lidem, která je sarkastická a znechucená, která nemá přátele, se seznámí s někým zcela odlišným chlapcem než je ona sama. Příběh plný sociálních sítí, odporu vůči druhému, ale nakonec i lásky. Výška, stáří, počet rozdílností a vzdálenost jsou jen čísla....

"Chci dospět" Říkali jste si tohle, když jste byly dětmi? Vím, že já ano. Litovali jste v některém momentě vašeho života, že dospíváte? Přáli jste si, abyste mohli být zase bezstarostné děti? Vím, že ano. To přece každý. Čím víc dospíváte, tím větší jsou vaše výzvy, vaše překážky, vaše bolest. Život začíná být vážný. Vy začínáte být vážní. Zapomínáte se usmívat, když vám na tvář dopadnou ranní paprsky slunce. Jste natolik zaneprázdněni vašimi problémy, že si nevšimnete nádherného světa kolem vás. A zatímco se život komplikuje, přejete si víc než cokoliv jiného vrátit se v čase a stát se zase malým dítětem, které ještě nevědělo nic, když řeklo "Chci dospět."

Jedna dívka. Jeden youtuber. Jeden dopis, co může změnit úplně vše. ________________________________________ ,,Proč máš tak ráda moje videa?" ,,Lečí moji depresi."

Julie byla vždy stydlivý typ dívky. Její svět se ale změní, jakmile objeví wattpad, populární ebook komunitu. Stane se na něm závislá, dokonce začne publikovat vlastní příběhy. Ale jsou přátelé, fanoušci a hlasy vše, co na těchto stránkách získá? Nebo je možné tu najít i lásku?