Rok 1933 Hitlerova vojska překračují řeku Volhu v Rusku. Voják Heinz Furmistizc byl jeden z tankistů 3.praporu vzpomíná. 6.února 1933 5:18 am: Vstávali jsme brzo ráno ještě jsem unavený a k tomu musím řídit tank. Jedeme podél Volhy k mostu. Mám sevřený žaludek napnutím co nás u mostu čeká, vím že tam bude spousta rusů. A ti se jen tak nevzdají, radši se nechají přejet tankem než uhnout z cesty tuším a vím že budou střílet i z praku pokud budou muset. Ale v tanku panter se cítím bezpečně alespoň doufám že je bezpečný. Když tu najednou tank před námi najel na minu, ozvalo se velké BUM rána jako z děla naštěstí z děla nebyla, protože to by znamenalo že rusové jsou tady. Což naštěstí nebyli. Tank který najel na minu vypadal že se mu jen přetrhl pás ale ne, jakmile jsme najeli vedle něj explodoval. Byl to tak veliký výbuch že velitele tanku Achena Fridricha zasáhla střepina do ramene ten vykřikl a spadl na zem. Pak se ale vzpamatoval a postavil se i s krvácející ránou a zařval: lékárnu rychle! ženista vstal a podal veliteli lékárnu. A najednou se ozval další výbuch ale nebyla to mina ale rusové! Začali po nás střílet ze všeho co měli z pušek na pěchotu a z tanků T-34 zasáhli transportér z kterého vyskákali poranění vojáci co křičeli sakra. z rádia se ozvalo střílejte a mi vystřeli strefily jsme tank T-34 který explodoval a jeho věž spadla vedle něj společně s tělem nějakého tankisty. V tom nás zasáhli a tank začal hořet. Pokusil jsem se proskočit okýnkem pro řidiče a povedlo se to. Spadl jsem na zem a tank naštěstí už nejel. Rychle jsem se odplazil ze silnice a vytáhl z opasku svůj colt 1993. Vybral jsem si jednoho ruského vojáka zacílil a třikrát vystřelil. kulky našli svůj cíl a voják padl mrtvý k zemi. A v tu chvíli přijel německý jeep. Do něj jsem ochotně naskočil a ujeli jsme. Byl jsem v bezpečí. Konec první

Můj příběh je o tom, jak dva kamarádi hledají poklad, ale mají vzápětí za sebou zlé lidi, kteří by pro ten poklad i vraždily......

můj příběh je o jedné holce Anne , které se na konci 2. světové války změnil život. měla nemocného tatínka, který byl na kolečkách protože ve válce přišel o nohy. Její maminka bydlela s nimi. Stěhovali se, protože za války na jejich dům spadla bomba. Všichni v tu chvili byli venku, ale uvnitř tam usnula její babička, která tam umřela. Anne vešla do shořeného domu a viděla babičku a něco na zemi. Byla to její oblíbená napůl spálená kniha a uvnitř byl vzkaz. Když si ho přečetla, změnilo to Anne život.