Zhluboka jsem se nadechl čerstvého podzimního vzduchu. Ponurá a mystická vůně mokrého, zmačkaného listí poletujícího v dešti byla mou oblíbenou. Toto je začátek mého epilogu. ▸ Povídka obsahuje vážná témata, která by pro některé čtenáře mohla být nepříjemná. © All Rights Reserved | zzirque 2017

Všechno to začalo dnem, kdy jsem umřel. © All Rights Reserved | zzirque 2017 ▸ Povídka obsahuje vážná témata, která by pro některé čtenáře mohla být nepříjemná. Editováno 11/9/2019

Navenek se pořád smála. Navenek byla šťastná. Navenek. Ale nikdo nevěděl, co cítí. Nikdo neznal její duši. Ani on. [short story]

Dříve jsem si myslel, že je láska krásna, ale pak jsem se zamiloval do tebe. Bylo to všechno, jenom ne krásné.

Potkala jsem tě v září. Zamilovala se. Ty ne.

Niektorí ľudia sú ako hviezdy. Nájdu svoju polovičku žiariť blízko seba, iní sú zasa ako mesiac a slnko. Sú si súdení, no nikdy sa nestretnú

„Bráško?" „Ano, princezno?" „Proč ti říkají buzna? Co to je?" „Víš, to je zlé označení pro jiné lidi jako jsem já." „A je špatně, že jsi jiný?" „Není, ale to oni nechápou. Nemají mě rádi." „Já tě mám moc ráda a budu taky jiná. Budeme oba dva jiní." „Jsi moje zlatíčko, co?" „Bráško? Co to bylo za ránu?" „To byl strýček." „Aha." „Takže se utíkej zamknout do pokoje a nikomu neotvírej, ano?" „Ano, přijdeš pak?" „Jasně, že ano a teď utíkej." Takhle si tě pamatuju, bráško. Jako usměvavého a vždy veselého, ale byla jsem příliš malá na to, abych pochopila, co se děje pokaždé, když zamknu dveře. Je mi to moc líto, bráško. Tak moc... - Upozorňuji, že se jedná o příběh s krátkými kapitolkami založených na dialogu, ve kterých se vyskytuje násilí, sebepoškozování, vulgární výrazy a homosexualita. Děkuji za pochopení.

Každý den jsem tě potkával na chodbě. Každý den jsem obdivoval tvé velké modré oči s dlouhými řasy. Každý den jsem ti psal dopisy. Nikdy jsem neměl odvahu, ti je poslat. Nevěděl jsem, že máš problémy. Je mi to celé líto ...

,,Nenávidím Vánoce." Řeknu a zhnuseně nakrčím nos. ,,Jestli nenávidíš Vánoce, tak nenávidíš mě." Řekne chlapec za mnou. ,,Už to tak bude." Šetptnu a pokračuji v chůzi. ,,Dej mi dvacet čtyři dní a Vánoce si zamiluješ." Odvětí chlapec a podá mi ruku. ,,Dobrá." Odpovím a zamračím se. #5 - 22.prosince❤ #4 - 28.prosince

#5 v shortstory @flame_s 2016 All rights reserved