#3 Leonid a Ally. Dvaja ľudia, ktorí s láskou nechcú mať nič spoločné. Ani jeden nebol zaľúbení a pri myšlienky, že by niekoho mohli milovať, sa im nezastavuje len rozum, ale aj srdce. Dvaja rozdielní ľudia, ktorých spája rovnaká vec.

,,Časť mňa dúfa, že v tebe žije ten malý chlapec, ktorému som zahojila ranu. Časť mňa dúfa, že tam niekde je a bude sa aspoň chvíľu na mňa pozerať presne tak ako to robil deň, keď plakal. Ale čo najviac chcem je, aby si vypadol." .... ,,Presne tak ako si vypadla z môjho života ty ?" ... lebo kým sme nebyť minulosti ? aké rozhodnutia by sme robili, ak by neexistovala minulosť ? bez ohľadu na všetko.. minulosť je všetko. všetko je ona. všetko, čo sme, kým sme, čo robíme, čo pociťujeme.. všetko je to ona. bez ohľadu na všetko. a taktiež sa zlými nerodíme. minulosť nás urobí zlými.

Francis je dievča, ktoré je večne utláčane mužmi. Jej priateľ jej nedovolí nosiť sukne, šaty, žiadne výstrihy. Za všetko sa musí ospravedlňovať a musí byť po ruke v vždy, keď treba. Trexler alias Rex je chlapec, ktorý zo všetkého nenávidí násilie a plač ženy.

#2 ,,Keďže viem, že si iba pobláznená a nič to neznamená, dávame ti druhú šancu," ozvalo sa jej pri uchu. Ally sa opierala o cudziu skrinku, hrala sa s vlasmi a dívala sa ako si Belly ukladala knihy do skrinky. ,,Počúvaš ma ?" Belly neregovala. Snažila sa tváriť, že tam Ally vôbec nie je. Otvorila si tašku a vybrala z nej knihy, ktoré následovali na tie poukladané. Ally sa chcela ozvať znova, ale okolo nich prešli Celeb a Leonid. Úplne bez povšimnutia, pohľadu, pozdravu. ,,Vidíš ? Omrzela si ho. Ani sa na teba nepozrel."

Ten pult za ní? Přesně tam bych ji v ten moment přitiskl. Šílel bych z jejího dechu, z jejího měkkého těla. Ze stonů, co by se jí draly z pusy, když by opakovala moje jméno. Kompletně bych ji obalil do svých rukou, aby už nikdy nemohla odejít. A pak bych ji líbal, přivlastnil bych si její rty, až by nám oběma nezbyl žádný vzduch v plicích. Až do toho momentu, kdyby naprosto zkrotla a přiznala, že je moje. Jenom moje. *** Zhluboka jsem se nadechla a pak jsem udělala tu největší chybu, jakou jsem jen udělat mohla. Já se na něj podívala. Bylo to v jeho očích, něco, co se odráželo. Něco, co by mě položilo na kolena, kdyby mě nedržel tak pevně přibitou ke zdi. Nejspíš to bylo tím. Nebo jeho blízkostí. Nebo pevnou náručí, ve které mě držel jako bezbranné dítě. Možná tím dechem, co mi pořád brněl na krku, nebo vůní, co mě opanovala. Nebo zkrátka tím, že jsem tam s ním v ten moment prostě být toužila. Ačkoliv jsem si to odmítala přiznat. Jednoduše jsem zkrotla. Mohla jsem se snažit ignorovat to jakkoliv jsem chtěla, stejně to nešlo, necítit jeho oči na sobě. Byla to jako nějaká pošahaná síla, co mě k němu táhla, a já se nedokázala na něj nedívat. Nevracet mu ten pohled zpátky. A v tu chvíli pro mě přestal existovat svět. Zůstal tam už jen malinký prostor, slabá světla, já přitisknuta ke zdi, on, přitisknutý ke mně, mé bušící srdce a jeho hluboký dech. On byl jediný, koho jsem kdy milovala.

Kytara v náručí a rockové tóny vycházející zpod jejích prstů - tak si Larissa Hudsonová představuje absolutní štěstí. Nejraději by strávila každou volnou chvíli ve zkušebně s přáteli a vytříbila svou lásku ke hraní k dokonalosti. Po smrti snoubenky strýce Jima se však Lara vzdává svých snů a přestěhuje se k němu, aby mu pomohla překlenout těžké období. Šum lesů, kouzlo malého městečka a noví spolužáci jí rychle vynahradí prvotní pocit stesku. Uhrančivý pohled kluka, kterého potkává na chodbách školy, jí ale neustále vyvádí z míry. Lara je zmatená. Rozum jí radí držet si od něj odstup. Jenomže její srdce, zvyklé tlouct v rytmu kytarových akordů, teď bije jako na poplach pokaždé, když jí její nový démon zkříží cestu. Co když zjistí, že svět, který znala jen z pohádek a fantasy filmů, má na dosah ruky? A co vlastně může sedmnáctiletá holka vědět o lásce? Možná ještě vůbec nic. Možná ale daleko víc, než by ona sama tušila. najdete na Martinus.cz/sk

London Groverová vždy bývala samotárka, vyrastala prakticky sama a zvykla si neviazať sa príliš na ľudí alebo miesta, kde sa z času načas zašila. To, že často cestovala z miesta na miesto a nechcela sa nikde dlhodobo usadiť, ju priviedlo do malého mestečka, kde ju u seba uchýlil známy sukničkár a školský lámač dievčenských sŕdc. A to všetko len vďaka tomu, že počula čosi, čo nemala. Odrazu jej banda obľúbených chlapcov dýcha na krk a sleduje každý jej krok, aby nepovedala niečo, čo by neskôr mohla ľutovať. Avšak napokon sa ukáže, že jeden z nich má s London aj iné plány, ako len dávať na ňu pozor kvôli tajomstvu, ktoré sa nechtiac dozvedela. ©️ all rights reserved to sunsetism Best ratings: #1 in teenfiction #1 in love #1 in hate #1 in drama #1 in romance

,,Preboha, Blake, prečo si mu vrazil ?!" Keby som mohla, vrazila by som mu rovnakú, akú vrazil tomu chudákovi chlapcovi. ,,Dotýkal sa ťa," povedal a mykol plecom. ,,Ježiši, nemôže vraziť zakaždým každému, kto sa ma dotkne !" •||Vieš, občas, čo si postavíš, sa zrúti sa, drobec||•-Blake •||Vieš, nepáčila si sa mi, pretože mňa vnútorná krása nezaujíma•||-Zack

,,Keď som sa do teba zamilovala ako boh si nevyzeral. Bože, chápeš ? Päť hlúpych rokov som ťa milovala. Aj cez to, že sa nechal Sam vyfajčiť inou a strkal vtáka inde počas nášho vzťahu, stále vedieš, pretože si kráľ idiotov. !"

.. lebo viem, že akonáhle si to dovolím, akonáhle si dovolím pozrieť sa naňho, nebolo by možné odísť. Stála by som tam ako najväčšia krava sveta a hneď, ako sa zobudí, uvidel by ma stáť nad gaučom, vystrašenú z túžby vidieť ho..