On byl lovec, ona byla laň. Anebo to bylo naopak? ~~~ Král naprosto záměrně ignoroval ten cizí výkřik za sebou a poklekl před ní na koleno. „Můžete vstát?" zeptal se ostražitým tónem. Anne chvíli trvalo, než jí došlo, na co se jí ptá, Jakmile si konečně uvědomila, že ta otázka byla adresována právě jí, krátce přikývla. Ještě jednou se pokusila přimět své tělo ke spolupráci, s vypětím veškeré zbývající energie se snažila přinutit své končetiny ke spolupráci, bylo to však marné. Levá strana jejího těla bolestně protestovala, pohmožděná od pádu. „Budeme to brát jako ne." Vzápětí Anne ucítila, jak se cizí ruka jedním rychlým pohybem protáhla zespodu nad jejími koleny a současně druhou, která si její vlastní paži přehodila kolem ramen. ~~~ Ačkoli se děj nese v duchu renesance a využívám reálií z tohoto období, v příběhu nejsou zobrazeny žádné historické osobnosti či územní celky. Jistá podoba je však možná.

Lily Evansová - rudovlasá studentka Nebelvíru, která už nějaký ten pátek chodí s Jamesem Potterem, kterému po letech naléhání konečně podlehla (tedy spíše podlehla "novému" Jamesovi, kterým se stal, jakmile mu došlo, že dívku svého srdce nezíská nejapným pokřikováním a nevhodnými návrhy) má konečně osmnáct! Což je nejen velká sláva v mudlovském světě, ale i v tom kouzelnickém. Celých šest let ji James Potter na její narozeniny tropil mnohem větší žertíky a představení než obvykle. Nebylo proto divu, že se dívka tohoto dne pokaždé se staženým žaludkem obávala. Jak to však bude probíhat nyní, když s tímto střapatým klučinou chodí? Povede se brýlatému chlapci alespoň trochu opravit roky předešlé a přichystá pro svou milovanou nezapomenutelný den? Změní se Lilyin postoj ke dni jejího narození? A co na to jejich přátelé? To vše a mnohem více se dočtete v této bonusové povídce k příběhu Co takhle rande, Evansová?!

UPOZORNĚNÍ! Může obsahovat spoilery z povídky Co takhle rande, Evansová?! Od doby, co si Lily Evansová konečně přiznala city ke klukovi, kterého celých šest let považovala za nepřítele, uběhlo už pár měsíců. Září se přehouplo v říjen, říjen v listopad a ten zase v prosinec. Najednou zde máme Vánoce! A ne jen tak ledajaké! V přítomnosti Pobertů není nic obyčejné a nudné! Milujete-li svět Harryho Pottera a především generaci Jamese a Lily, možná Vás tenhle příběh zaujme. Zajímá-li Vás odpověď na tyhle otázky, račte vstoupit do této bonusové "mini" povídky! Jak asi probíhaly Vánoce našich hlavních hrdinů, kteří se toto krásné období rozhodli strávit v milovaných Bradavicích? Jaké překvapení a dárečky si vzájemně nadělili? Jak se jejich společné pouto prohloubilo? A jak jsou na tom se vztahy jejich přátelé? A zajímá-li Vás příběh, který tomuto předchází a ještě jste jej nečetli, můžete tak učinit zde: http://www.wattpad.com/story/29285935-co-takhle-rande-evansová

Vychází jako kniha! Má matka vyměňuje partnery jako ponožky. Nevadilo mi to, protože mě do toho nezatahovala a nechala mě žít, jak jsem chtěla. Jenže potom si našla pana Huntera a najednou se vše změnilo. Musela jsem se k němu nastěhovat a začít společně bydlet s jeho pěti dětmi. Jak jen mohu přežít mezi kluky? A co když si jednoho připustím k tělu víc, než jsem chtěla? A jak moc se můj život změní u Hunterových? Budu potom stále stejná?

NOVA KNIHA! Kdo by čekal, že v polovině roku nastoupí do školy student, který mi změní vše, co jsem doposud znala? Měl to být jen další obyčejný rok s mou rodinou a mými nejbližšími přáteli. Ale objevil se on!

Jak se James a Lily mohli dát dohromady? Jak Pobertové prožívali svůj poslední ročník? Jak vypadal jejich život po opuštění bezpečí, které jim poskytovaly Bradavice? To vše a mnohem více se dočtete v této povídce. UPOZORNĚNÍ: Pokud Ti je méně než 12 let, tak si tento příběh prosím schovej do wattpad knihovny a pár let počkej...

Vychází jako kniha! Nikdy předtím jsem na táboře nebyla. Nikdy předtím jsem tam ani nechtěla. Nezajímala jsem se o velká přátelství, vždy jsem si stačila sama. Stačilo mi být s mýma dvěma bratry. Nikdy předtím jsem o lásku nezavadila. Nepřipadalo mi to jako něco nutného. Spíš to pro mě slovo láska znělo obyčejně. Nikdy předtím jsem nepotkala někoho jako je on. A tenhle tábor vše změnil.

Jsem populární? Ne. Vadí mi to? Ani náhodou. Moje sestra je ale jiného názoru a taky je právě nejoblíbenější mrchou na škole. I když se ke mně nechová jako k sestře, tak furt doufám, že jednou přijde den, kdy si budeme moct říct znovu 'sestro'. Mé srdce patří Loganovi, který je nejdokonalejším klukem, kterého znám. Samotné ranní konvalinky pokapané večerním deštěm nejsou tak úchvatné jako je právě on. To jméno Logan ve mě vzbuzuje mražení po zádech a když ho po chodbě střetávám, tak se mi div nepodlomí kolena. Slova kolem něho jsou jako povzdychnutí nad zapadajícím sluncem. Úsměv, který mu vytvoří i jakákoliv banalita, mě dostane do nadpozemského ráje. A každičký sen v nádherných nocích jsou jen a jen o něm. O mé tajné lásce. Tohle všechno ve mně vzbuzuje Logan a přeci ho nemůžu mít. Má sestra ale ano... Jak sepíše moji knihu života bůh? Čti a dozvíš se, jaký vlastně moc vtipný život mám. [Upozornění: V příběhu se můžou objevovat vulgární výrazy a sexuální scény] 11.6. 2016 #1 Romance

Ten pult za ní? Přesně tam bych ji v ten moment přitiskl. Šílel bych z jejího dechu, z jejího měkkého těla. Ze stonů, co by se jí draly z pusy, když by opakovala moje jméno. Kompletně bych ji obalil do svých rukou, aby už nikdy nemohla odejít. A pak bych ji líbal, přivlastnil bych si její rty, až by nám oběma nezbyl žádný vzduch v plicích. Až do toho momentu, kdyby naprosto zkrotla a přiznala, že je moje. Jenom moje. *** Zhluboka jsem se nadechla a pak jsem udělala tu největší chybu, jakou jsem jen udělat mohla. Já se na něj podívala. Bylo to v jeho očích, něco, co se odráželo. Něco, co by mě položilo na kolena, kdyby mě nedržel tak pevně přibitou ke zdi. Nejspíš to bylo tím. Nebo jeho blízkostí. Nebo pevnou náručí, ve které mě držel jako bezbranné dítě. Možná tím dechem, co mi pořád brněl na krku, nebo vůní, co mě opanovala. Nebo zkrátka tím, že jsem tam s ním v ten moment prostě být toužila. Ačkoliv jsem si to odmítala přiznat. Jednoduše jsem zkrotla. Mohla jsem se snažit ignorovat to jakkoliv jsem chtěla, stejně to nešlo, necítit jeho oči na sobě. Byla to jako nějaká pošahaná síla, co mě k němu táhla, a já se nedokázala na něj nedívat. Nevracet mu ten pohled zpátky. A v tu chvíli pro mě přestal existovat svět. Zůstal tam už jen malinký prostor, slabá světla, já přitisknuta ke zdi, on, přitisknutý ke mně, mé bušící srdce a jeho hluboký dech. On byl jediný, koho jsem kdy milovala.

Kytara v náručí a rockové tóny vycházející zpod jejích prstů - tak si Larissa Hudsonová představuje absolutní štěstí. Nejraději by strávila každou volnou chvíli ve zkušebně s přáteli a vytříbila svou lásku ke hraní k dokonalosti. Po smrti snoubenky strýce Jima se však Lara vzdává svých snů a přestěhuje se k němu, aby mu pomohla překlenout těžké období. Šum lesů, kouzlo malého městečka a noví spolužáci jí rychle vynahradí prvotní pocit stesku. Uhrančivý pohled kluka, kterého potkává na chodbách školy, jí ale neustále vyvádí z míry. Lara je zmatená. Rozum jí radí držet si od něj odstup. Jenomže její srdce, zvyklé tlouct v rytmu kytarových akordů, teď bije jako na poplach pokaždé, když jí její nový démon zkříží cestu. Co když zjistí, že svět, který znala jen z pohádek a fantasy filmů, má na dosah ruky? A co vlastně může sedmnáctiletá holka vědět o lásce? Možná ještě vůbec nic. Možná ale daleko víc, než by ona sama tušila. najdete na Martinus.cz/sk