Chcete získat objektivní názor na Váš příběh? Pak jste tady správně! Recenzím se věnuji přes čtyři roky a za tu dobu jsem toho přečetla opravdu hodně. Troufám si tedy tvrdit, že poskytuji ucelený, nápomocný a kompletní souhrn všech kvalit i návrhů na zlepšení, kterého se Vám od obvyklého čtenáře jen málokdy dostane. Ať už jste autor začátečník, anebo se ve zrádných vodách psaní pohybujete už nějaký ten pátek, vřele Vás vítám. Račte vstoupit a pokud Vás mé nejnovější recenze zaujmou, neváhejte si o jednu také zažádat! [Napsáno a recenzováno mnou, Annaeli2.] [Obálku vytvořila Toxic_koalaa, které tímto děkuji.]

Almír je prodavač slov. Někdo prodává zlato, jiní ovoce a mezi nejexkluzivnější povolání vůbec patří právě prodávání slov. V zemi, kde se lidé rodí němí je taková práce nezbytná, ale také neobyčejně složitá a mnohdy i nebezpečná. Pravé nebezpečí však přichází až ve chvíli, kdy se Almír setkává se ženou, která zná všechna slova, přes oči nosí pásku a zjevně před něčím utíká. Mladý prodavač je ještě ten den obviněn z krádeže slova, odsouzen k popravě a tak neváhá a se záhadnou cizinkou utíká, aniž by tušil, že se vydává na výpravu, z níž není návratu. Snad kdy by při nich stáli všichni bozi, ale ti se láskou k lidem zrovna nevyznačují a teprve ne ke zrádcům. |příběh psaný s Annie Mirai|

Páteční kafíčka vám i letos přinášejí knihu plnou doporučení! Příběhy malé i velké, romantické i děsivé, ale ze všeho nejvíc hlavně propracovaní a kvalitní! Naleznete zde opravdu vše, po čem vaše čtenářské srdce může zatoužit. Všem nám záleží na tom, co si přečtete, proto jsou dílka pečlivě vybrána, aby se k vám dostalo jen to nejlahodnější. Uvařte si tedy šálek kávičky či čaje je-li libo, zachumlejte se do deky nebo se rozvalte někde u vody se skleničkou krásně vychlazené ledové kávy a pojďte společně s námi objevit taje Wattpadu!

Příběh vypráví o lásce mezi Sebastianem a Emily, dvou cizincích, kteří se roku 1949 setkávají v hotelu v Californii. Oba si ze svých dosavadních životů odnášejí nepříjemná tajemství, ale zdá se jim, že spolu dokáží nakreslit za minulostí tlustou čáru a začít žít přítomností. Ale dá se na minulost zapomenout? Je možné spálit všechny mosty a začít s čistým štítem od znova? Nebo je nakonec minulost dostihne? Příběh je tvořen dvěma retrospektivně vyprávěnými rámcovými příběhy nazvanými Minulý život Sebastiana Fostera a Minulý život Emily Mooreové. ! Jedná se o samostatný příběh, který můžete číst i bez přečtení jiných příběhů ode mě! Trailer k příběhu: https://www.youtube.com/watch?v=dI4SK8k7ZtI

Už co si pamatuji, jsem měl slabost pro barvy. Většina lidí tuto moji zálibu nechápala, jelikož jsem je viděl vždy a všude, i pod pouhými symboly. Lidé mou diagnózu nazývají všelijak: porucha autistického spektra, vlastní svět, ten divný, němý, hloupý. Zvykl jsem si na to. Je marné přesvědčovat jednotlivce o opaku. A je troufalé pokusit se přesvědčit společnost. Já se o to pokusím. Možná je to až bláznivé, ale copak v očích jiných blázen nejsem? Mám však problém s mluvou. Bojím se vyjadřovat své myšlenky nahlas, občas se polekám vlastního hlasu, který neovládám tak, jak bych chtěl. Raději píšu. Je to jednodušší. Nebojím se, že udělám chybu, protože si vše mohu zkontrolovat. Tohle je má teorie barev a symbolů... 🔸🔸🔸 "Jenny," zašeptal jsem tiše jméno své vychovatelky. "Ano?" reagovala ihned, jako všichni. "Červená." "Jaké číslo?" Rozuměla mi. Chápala mou teorii. "Čtyři," s námahou jsem ze sebe dostal. Nepřicházelo žádné pokárání. I když byl symbol na obrázku zelený, ona v něm viděla to, co já. Nebo se alespoň snažila. *** #5 v Obecná fikce #3 v Obecná fikce #2 v Obecná fikce

Roku 1907 se spojí osudy Philipa Moorea a Astrid Fletcherové. Philip je usedlý a melancholický vlastník továrny v Birminghamu, Astrid členka sufražetistického hnutí, nemají společného nic kromě odhodlání nesplnit očekávání doby a zůstat svobodní. A tak mezi Philipem a Astrid vznikne dohoda, po které se Astrid stává Philipovou ženou a oba dva si zdánlivě mohou žít svůj vlastní život. Velmi brzy však zjišťují, že jejich plán nebyl tak idylický, jak očekávali a na cestě za štěstím musí bojovat jak proti intrikám druhých, tak proti sobě navzájem. 💍 Trailer k příběhu Pan Moore a jeho žena: https://youtu.be/7GsbRYsR9bY audioverze první dvě kapitoly: https://www.youtube.com/watch?v=mDJVRTjY0Co&t=32s https://open.spotify.com/episode/2H3xEAzyHHi0U51uJuO8TW?si=xF0yGGk5TQSKHIQemKBsDA&dl_branch=1

„Co všechno bys byla ochotná udělat, aby se splnilo tvé největší přání?" Když mladý filozof Owen položí tuto otázku své kamarádce Lorelei, která je do něj už léta potají zamilovaná, sedmnáctiletá dívka s jistotou odpoví, že cokoliv. Jenže pak Owen zmizí a zůstane po něm jen jedna polaroidová fotografie a mapa Londýna. Lorelei následuje indicie, které jí zanechal. Na její neobvyklé pouti se k ní připojuje pouliční iluzionista, jehož kouzla jsou možná víc než jen obyčejné triky. Zatímco spolu řeší Owenovy hádanky na místech, která v ní probouzejí spousty dávno zapomenutých vzpomínek, pokouší se narovnat pokřivený vztah s matkou, jenž poznamenala rodinná tragédie. Ve víru kouzel a iluzí si Lorelei postupně začíná uvědomovat pravdu o své lásce k Owenovi a především o sobě samé.

Příběh o životě mladíka, kde se věci nedějí jen tak náhodou... O mládí, umění, náhodě, životě, ale třeba i lásce, klubech a hádkách. Městský storytelling s filosofickými prvky. Experimentální psaní, popisy z různých pohledů. Velmi povedená recenze https://www.wattpad.com/306975771-recenze-trochu-jinak-closed-ml%C3%A1d%C3%AD-jakubko11 První kapitola vyšla 20.12.2015 #2 v Obecná fikce

Willfred Steel a Kitty Tylerová vyrůstají ve stejném městě, mají stejné přátelé a stejný velký sen, opustit Abergavenny a najít své štěstí někde daleko od malého městečka ve welšských kopcích. Šanci splnit si svůj sen nalézají s příchodem Druhé světové války, na podzim roku 1939, kdy se z Freda stává pilot a z Kitty zdravotní sestra. Až ve válce si však uvědomí, jak naivní a pomíjivé byly jejich sny a jak těžké je bojovat za city, které již od dětství tajili, za lásku k tomu druhému. Protože válka sny neplní, ale bere... 🦋Trailer k příběhu Motýli z Abergavenny: https://youtu.be/CrMK-fp6q64

U nás v lese žil vlk, kvůli kterému se lidé báli chodit do lesa. Přítomnost toho predátora, který při dlouhých nocích táhle vyl na měsíc, je nutila pociťovat strach a respekt. Nikomu už nezáleželo na tom, že byl starý a nemocný - nemohl nám ublížit. Viděli pouze to nebezpečné zvíře, jehož zlaté oči na nás hleděly z lesa. Stejné je to s lidmi. Nevíme, jací jsou, dokud je nepoznáme. A neexistuje lepší způsob, jak je poznat, než skrze otázky.