Simona pracuje jako rehabilitační sestra a svou práci miluje. Jen kdyby nebylo jednoho problematického pacienta.

"Dělání rozhovorů není jen o pokládání otázek. Je to i o tom, jak umíme daného člověka přečíst a žít jeho životem." Pavlína Bartáková Vždycky vás zajímalo, co se odehrává v mozku vašeho oblíbeného autora? Teď tedy máte jedinečnou příležitost to zjistit. Rozhodla jsem se, že rozhovorům přinesu novou úroveň a svými dotěrnými dotazy podrobím autory zkoušce. Možná si vyberu právě vás za svou oběť!

"Představil se mi jako Tomáš, ale nedlouho poté už pro mě byl jenom chlapcem, který byl posedlý létáním. Od pohledu snílek, ačkoliv v tom věku, ve kterém jsme byli... Kdo by nesnil o dokonalém životě a nadpřirozených silách? Stávali jsme v zimě u oken v družině, sledovali, jak padají obrovské sněhové vločky, luskali do rytmu a zdálo se nám, že se tím něco děje. Že se snáší k zemi postupně rychleji a pak zas pomaleji, podle toho, jak jsme to zamýšleli. Když člověk něco vidět chce, prostě to vidí, i když to tam není. A děti jsou v tomto obzvláště dobré, protože ještě nemají mozky poškozené krutou realitou. " Tištěnou verzi knihy pomáhali opravovat a betovat: @RickPoisonClone @SeragakiSteisy @ArtiiS @Emvaal @MrsGrayy @RaSoKim (Opravy nejsou zaneseny v této WP verzi.) Informace o tištěné knize můžete najít např. zde, ale i v dalších (novějších) příspěvcích stránky: https://www.facebook.com/AndrewRauthor/posts/2163089210605134?__tn__=K-R

Co mají společného kapitán Hulk, agent Zmijozel, student medicíny, notorický alkoholik a naivní přitroublík, který se však pekelně dobře vyzná v technice? Ti všichni jsou na stopě záhadě odehrávající se na temné straně New Yorku. Vítejte u příběhu plném čtyř Z: Záhad, Zvratů, Zakopnutí a Zeriálů. Upozornění: některé věty v příběhu vám mohou i nemusí dávat smysl. Pochází totiž různých seriálů, filmů i divadelních her. Tyto věty tam původně neměly být, ale autorce se je při psaní nepodařilo odehnat. *** "Usmál se. Pomalu vytáhl z kapsy kabátu černý zápisník a zapsal si do něj jen dvě slova: Hra začíná." Cover: @DakyZET

Co takhle rozhovor s vámi spolu s vašimi fotografiemi nebo obrázky, jako se známým spisovatelem? Na Wattpadu je totiž spoustu skvělých lidí a spisovatelů i čtenářů. Někteří teprve začínají, někteří sní o kariéře spisovatele a některým se už sen splnil a na Wattpad přesto nezapomněli. Všichni z nich si ale zaslouží pozornost. ✨👏 Pojďte se proto seznámit, inspirovat se, najít si svého oblíbeného spisovatele a nebo si najít i své čtenáře prostřednictvím rozhovoru, o který si můžete požádat v komentářích. Těším se na rozhovory s vámi. ✨👏 Informace k rozhovorům naleznete v první kapitole.

Čtyři slova, nespočet spisovatelů a tvorba poezie. Jak to jen může skončit? Že by... jako počtení jedna báseň? Slova: trest, hlava, sám, zpátky

Jednoho rána se Michal probudil v cizí posteli. A aby toho nebylo málo, hned, co otevřel oči, spatřil před sebou obrovského švába. Vyděšeně na něj zíral a šváb mu pohled plný hrůzy oplácel. Co teď? ___ Tento kratší a naprosto šílený příběh vznikal formou, že každý jeden člověk přihodil jednu větu (někdy i víc, ale ne hned za sebou). Kolik je tedy autorů tohoto příběhu? Nespočet. Stejně jako záchvatů smíchu, které při jeho čtení zažijete.

Andrea o sobě věděla, že není dokonalá. Byla si vědoma všech svých chyb, a že jich nebylo málo. Vlastně jich bylo dost. Třeba to, že ve svých jednadvaceti stále usínala při večerníčku. Nebo to, že s oblibou při jídle seděla na záchodové míse místo na židli. Přesto ji neskutečně mrzelo, že ji Petr poslal do kopru kvůli takové malichernosti, jakou bylo to, že... V pořadí již druhý šílený příběh vznikající formou, že každý jeden člověk přihodil jednu větu (někdy i víc, ale ne hned za sebou). Pokud vám přišel příběh o Michalovi ve švábí rodince šílený, příběh Andrejky vás dozajista přesvědčí o tom, že může být i hůř! A pro fanoušky předchozího příběhu máme radostnou novinu: možná se se svými oblíbenými postavami setkáte i zde...

Poetický příběh situován do mrznoucí melancholie po jejímž zavátí upadá poslední listí. Děj se odehrává během vánočních svátků, které brzy nejsou tím, čím mohly být. Nádherná atmosféra se záhy přehodí do vnitřního souboje rodiny, která přichází o tu nejbližší osobu. Příběh o hledání sebe sama, pohled do nejniternějších pocitů všech aktérů, rozkrývající tabu psychických poruch a truchlení, který se snaží mezi řádky nechat alespoň tu nejmenší naději.

Vždy jsem tak nějak očekával, že mé děti nebudou normální. Přeci jen, mají moje geny. Už od jejich útlého dětství jsem byl tedy smířen s tím, že z nich vyrostou masoví vrazi, Jehovisti, novodobí diktátoři anebo zkrátka něco mezi tím. Nevím přesně co, ale kombinace všeho výše uvedeného by byla patrně vražedná, takže bych měl být nejspíš rád, že potomci nakonec skončili u psaní. Jsem za to rád? Vlastně, když se nad tím tak zamyslím, občas bych byl raději, kdyby se stali těmi masovými vrahy.