(Přepis přerušen na dobu neurčitou) "Akatsuki. Jedná se o vražednou organizaci. Odvážlivci, kteří se jim postavili.. Nepřežili. Narodili se v samotném pekle. Nesmrtelní, neporazitelní, monstra bez citu a bez slitování. Zajali spousta jinchuuriki. Spustu vesnic srovnali se zemí." Toto se o nich vypráví. Však spousta lidí neví, že to jsou také lidé. Vlastnící city. Dýchající bytosti, které umí i milovat. V minulosti trpěli. V dětství nazýváni " Démon, Vrah, Nestvůra...". Většina z nich je sirota. Někteří prohlášeni " Zrádci " za činy pro ochranu svých blízkých. Jejich plány jsou nejasné. Kdo jim vlastně velí a ví oni sami, kdo je jejich vůdce? Můžou si plně věřit, nebo se podezírají mezi sebou? Nebo jsou jejich vztahy natolik dobré, že tvoří rodinu? Příběh plný zmatků, emocí, nikam nevedoucích uliček a překvapení. (Tvorba z let 2015-2017. Prosím gramatiku berte s nadhledem, tehdy jsem se tím nijak nezobývala.)

Byla chyba se zamilovat.

Co se stane, když do Akatsuki přijde nový člen? Co se stane, když je to dívka? A co se stane, když je to dcera Orochimara, o které ani sám nevěděl?

„Tak co?" Zeptá se zvědavě Jade a já si naštvaně sednu. „Je to debil," řeknu upřímně. „Myslela jsem si to." Aspoň, že Cora je rozumná. „Škoda, byl by docela hukot, kdybys s ním odešla." Jo, s ním rozhodně ne. Bože, jak jsem ráda, že jsem v bezpečí tady a nepřišla jsem o žádný zub. „Uznej ale, že je úplně dokonalej." Nesměle kývnu. Lhala bych, kdybych řekla, že nebyl, protože jeho oči jsou opravdu krásné a celkově působil dost přitažlivě. Ty tetování a to všechno mu k tomu dodalo ještě větší sex-appeal, ale to jak se vyjadřoval? Děs. „Na stupnici od 1 do 10 je na takové 15." Zasní se Jade a já se zasměju. Zadívám se k baru. Strnu. Jeho tělo je natočené naším směrem. Dívá se na mě. Naskočí mi husí kůže. Uhnu pohledem, a když se po chvíli na něj podívám znovu, už tam není. *Omlouvám se za chyby a nesmysly, byla jsem mladá 🤭*