pulmesic
Tancovala ve větru jako kouř a vzpomínky ,
Věřila v zázraky sbírala kamínky .
Běhala nahá lesem v studené dny .Svůj žal zabíjela čajem podporovala sny . Chodila bosa a mluvila málo . však každé slovo za to stálo. Vyrostla tam kde si lidé nemohli rozumět. Kde pálili každičký rozkvetlý květ. Tak už jako malá dala se v lesy .do očí padaj jí zdlouhavé vlasy . krásná a průsvitná jako korálek v moři
Už je noc oheň svítí a hoří ^
každý den se probouzela v mechu mezi tmavým jehličím, chodila spát pod staletý smrk z kterého voněla míza ^
Když vztávala rozplétala si dlouhé husté černé vlasy a vybírala z nich jehličí.
Po dlouhé roky hledali ji lovci však ona se nedala najít, nedala se chytit. Znala každé místo v lese každou skulinku či kout. Věděla kam chodívají lišky spát kde vlci mají skrýš.
Věděla kdy zapadá slunce kdy úplněk bude zas ... Byla volná jako pták . Chodila po lukách a trhala květiny luční ..
Hledali ji celé roky
Všichni ucházeli se o ní však nikdo nepřiblížil se.k ní