"Toužím tě vlastnit." "Abych byl upřímný, tak potom touží všichni, ale zklamu tě. Já už svého Alfu mám." Best #13 in FF Dokončeno✔

Kytara v náručí a rockové tóny vycházející zpod jejích prstů - tak si Larissa Hudsonová představuje absolutní štěstí. Nejraději by strávila každou volnou chvíli ve zkušebně s přáteli a vytříbila svou lásku ke hraní k dokonalosti. Po smrti snoubenky strýce Jima se však Lara vzdává svých snů a přestěhuje se k němu, aby mu pomohla překlenout těžké období. Šum lesů, kouzlo malého městečka a noví spolužáci jí rychle vynahradí prvotní pocit stesku. Uhrančivý pohled kluka, kterého potkává na chodbách školy, jí ale neustále vyvádí z míry. Lara je zmatená. Rozum jí radí držet si od něj odstup. Jenomže její srdce, zvyklé tlouct v rytmu kytarových akordů, teď bije jako na poplach pokaždé, když jí její nový démon zkříží cestu. Co když zjistí, že svět, který znala jen z pohádek a fantasy filmů, má na dosah ruky? A co vlastně může sedmnáctiletá holka vědět o lásce? Možná ještě vůbec nic. Možná ale daleko víc, než by ona sama tušila. najdete na Martinus.cz/sk

Ten pult za ní? Přesně tam bych ji v ten moment přitiskl. Šílel bych z jejího dechu, z jejího měkkého těla. Ze stonů, co by se jí draly z pusy, když by opakovala moje jméno. Kompletně bych ji obalil do svých rukou, aby už nikdy nemohla odejít. A pak bych ji líbal, přivlastnil bych si její rty, až by nám oběma nezbyl žádný vzduch v plicích. Až do toho momentu, kdyby naprosto zkrotla a přiznala, že je moje. Jenom moje. *** Zhluboka jsem se nadechla a pak jsem udělala tu největší chybu, jakou jsem jen udělat mohla. Já se na něj podívala. Bylo to v jeho očích, něco, co se odráželo. Něco, co by mě položilo na kolena, kdyby mě nedržel tak pevně přibitou ke zdi. Nejspíš to bylo tím. Nebo jeho blízkostí. Nebo pevnou náručí, ve které mě držel jako bezbranné dítě. Možná tím dechem, co mi pořád brněl na krku, nebo vůní, co mě opanovala. Nebo zkrátka tím, že jsem tam s ním v ten moment prostě být toužila. Ačkoliv jsem si to odmítala přiznat. Jednoduše jsem zkrotla. Mohla jsem se snažit ignorovat to jakkoliv jsem chtěla, stejně to nešlo, necítit jeho oči na sobě. Byla to jako nějaká pošahaná síla, co mě k němu táhla, a já se nedokázala na něj nedívat. Nevracet mu ten pohled zpátky. A v tu chvíli pro mě přestal existovat svět. Zůstal tam už jen malinký prostor, slabá světla, já přitisknuta ke zdi, on, přitisknutý ke mně, mé bušící srdce a jeho hluboký dech. On byl jediný, koho jsem kdy milovala.

„Bráško?" „Ano, princezno?" „Proč ti říkají buzna? Co to je?" „Víš, to je zlé označení pro jiné lidi jako jsem já." „A je špatně, že jsi jiný?" „Není, ale to oni nechápou. Nemají mě rádi." „Já tě mám moc ráda a budu taky jiná. Budeme oba dva jiní." „Jsi moje zlatíčko, co?" „Bráško? Co to bylo za ránu?" „To byl strýček." „Aha." „Takže se utíkej zamknout do pokoje a nikomu neotvírej, ano?" „Ano, přijdeš pak?" „Jasně, že ano a teď utíkej." Takhle si tě pamatuju, bráško. Jako usměvavého a vždy veselého, ale byla jsem příliš malá na to, abych pochopila, co se děje pokaždé, když zamknu dveře. Je mi to moc líto, bráško. Tak moc... - Upozorňuji, že se jedná o příběh s krátkými kapitolkami založených na dialogu, ve kterých se vyskytuje násilí, sebepoškozování, vulgární výrazy a homosexualita. Děkuji za pochopení.

Louis a Harry Stylesovi už delší dobu žijí v nefunkčním vztahu a trápí je manželská krize. Co ji způsobilo a jaké bude její řešení? Ustojí to jejich vztah, nebo přijde konec v podobě rozvodu? Povídka byla původně dvojdílnou jednorázovkou psanou do kolekce L.S. Oneshotů, ovšem nepovedlo se mi do oněch dvou částí vtěsnat celý nápad. Proto jsem se rozhodla ponechat povídku v kolekci jakožto jednorázovku s trochu otevřenějším koncem a další pokračování napsat sem, do nové knihy. Zveřejňováno: 30/08/2016 - 23/09/2016.

Pětadvacetiletá Alex a o deset let starší Aaron mají jedno společné - nebojí se chodit po tenkém ledě. A protože je Aaron nezávislý a v mnoha ohledech nedospělý - což mu rodiče neustále připomínají -, rozhodne se využít Alex k tomu, aby je umlčel. Alex to ale vůbec nevadí, protože sama potřebuje někoho, koho by použila jako pomstu na svého bývalého přítele, který jí zlomil srdce. Taková akce se ale samozřejmě nemůže obejít bez komplikací. A už vůbec ne u někoho, jako je Alex a Aaron. |Upozornění: V příběhu se objevují vulgární výrazy a sexuální scénky| ©2016 All rights reserved | @Terectioncandy | Romance | 15+

Nesnášela jsem ho, tak moc jsem ho nenáviděla. Samé žerty, hádky, naschvály, ale v tu dobu jsem nevěděla, co on je zač a co pro mě bude znamenat "Miluješ ho?" zeptala se mě. "Ne" řekla jsem a první slza byla na povrchu. "Tak proč pláčeš?" další otázka. "Protože mi šíleně pomotal hlavu." Nejlepší umístění: #FanFikce 1.místo

Abby Morgan a Josh Walker Ona a on. Ona vede dvojí život. Ve společnosti svých rodičů se musí chovat jako někdo, koho sama nepoznává. Když ale nejsou v dohledu, stane se z ní drzá, sebevědomá a hlavně obyčejná středoškolačka. Nikdo nezná její skutečný život mezi těmito dvěma světy. Nikdo kromě její nejlepší kamarádky Ann Wood. On nemá svůj život jednoduchý. Pomáhá své matce vychovávat mladšího bratra a v rodině zastává důležitou mužskou roli. Pro jeho bratra je jako otec, který před pěti lety zemřel. Ve škole ale o tom nikdo nemá tušení. Všichni ho vnímají jako pohodáře, tak trochu i sukničkáře, se kterým zažijí spoustu zábavných chvílí. Oba se navzájem nenávidí už od incidentu, který se stal v prváku. Nesnesou společnost toho druhého. Kdo by byl ale řekl, že mají něco společného? Oba jsou blázni do aut. Oba milují rychlou jízdu a závodění ve svých okruzích. Musí spolu vydržet jen jeden, poslední rok, než odmaturují a už se pravděpodobně nikdy nesetkají. Co všechno se ale za ten poslední rok může stát? Bude platit rčení, které říká, že mezi láskou a nenávistí je velmi tenká hranice? Ať přijde cokoliv, nebude to lehké. Upozornění: může obsahovat vulgarismy! #1 Teen Fikce - 20.5.2016 #2 Teen Fikce - 5.5.2016 #1 Teen Fikce - 21.9.2016 - 24.9.2016 #1 Teen Fikce - 9.10.2016

Vychází jako kniha! Nikdy předtím jsem na táboře nebyla. Nikdy předtím jsem tam ani nechtěla. Nezajímala jsem se o velká přátelství, vždy jsem si stačila sama. Stačilo mi být s mýma dvěma bratry. Nikdy předtím jsem o lásku nezavadila. Nepřipadalo mi to jako něco nutného. Spíš to pro mě slovo láska znělo obyčejně. Nikdy předtím jsem nepotkala někoho jako je on. A tenhle tábor vše změnil.

'Myslím si,že mě máš ráda.'Uškrnul se na mě,po jeho slovech jsem měla ještě větší chuť ho uškrtit. #1#2#6#16 in humor