Co se stane když na vaší škole začnou umírat učitelky? Dokáže to zastavit lovkyně duchů Kate a její věrná kamarádka upírka Adél?

Už se vám někdy stalo, že vás někdo opravdu vytočil a vy jste ho chtěly řádně urazit a naštvat? Ano? Naučím vás pár dost dobrých stěrů!!! ❌UPOZORNĚNÍ ❌ -Některé stěry obsahují sprostá slova ❌Level blbosti nemá meze❌ Cover by: @stupiditia Ještě jednou pro jistotu opakuji, stěry nejsou vždy moje. Na začátu kapitoly v levém horním rohu jsou označeni lidé, kteří mi stěr nějakým způsobem zaslali. Toto je pouze taková sbírka. Děkuji za pochopení. 7.1. 2017---100K 😍lidi tak jsme společně daly 100K 💖❤ moc vám děkuji blázni!!😄😘 18.2. 2017---200K 😍💖❤ 9.3. 2017---250K 😍💖❤ 25.3. 2017---300k😍💖❤ 1.4. 2027---350k😍💖❤ 9.4.2017---400k😍💖❤ 16.4.2017---450k😍💖❤ 19.4.2017---500k😍💖❤ 24.4.2017---550K😍💖❤ 2.5.2017---600K😍💖❤ 7.5.2017---650K😍💖❤ 13.5.2027---700K😍💖❤ 21.5.2017---750K😍💖❤ 27.5.2017---800K😍💖❤ 1.6.2017---850K😍💖❤ 10.6.2017---900K😍💖❤ 16.6.2017---950K😍💖❤ ______________________ | 24.6. 2017---1M 💞💘| -----------------------

,,Tvoje moc je větší, než si myslíš. Dokážeš velké věci." Dívka s neobvyklým nadáním musí zvládnout neobvyklé věci. Dokáže ustálit Elementy a nastolit rovnováhu? Klišé? Možná, ale já doufám, že každý příběh má něco odlišného od těch ostatních. 13.5.2016- #3 kniha ve Fantasy 12.6.2016- #2 kniha ve Fantasy

Knížka pro všechny nadšence gymnastky! 11.4. 2017 #1 v kategorii populárně naučné🖤 Založeno 3.6. 2016

Moje kresby, skicy, malby, fotografie i pokusy o "fantastická díla"... Snad se vám budou líbit :)

Ten pult za ní? Přesně tam bych ji v ten moment přitiskl. Šílel bych z jejího dechu, z jejího měkkého těla. Ze stonů, co by se jí draly z pusy, když by opakovala moje jméno. Kompletně bych ji obalil do svých rukou, aby už nikdy nemohla odejít. A pak bych ji líbal, přivlastnil bych si její rty, až by nám oběma nezbyl žádný vzduch v plicích. Až do toho momentu, kdyby naprosto zkrotla a přiznala, že je moje. Jenom moje. *** Zhluboka jsem se nadechla a pak jsem udělala tu největší chybu, jakou jsem jen udělat mohla. Já se na něj podívala. Bylo to v jeho očích, něco, co se odráželo. Něco, co by mě položilo na kolena, kdyby mě nedržel tak pevně přibitou ke zdi. Nejspíš to bylo tím. Nebo jeho blízkostí. Nebo pevnou náručí, ve které mě držel jako bezbranné dítě. Možná tím dechem, co mi pořád brněl na krku, nebo vůní, co mě opanovala. Nebo zkrátka tím, že jsem tam s ním v ten moment prostě být toužila. Ačkoliv jsem si to odmítala přiznat. Jednoduše jsem zkrotla. Mohla jsem se snažit ignorovat to jakkoliv jsem chtěla, stejně to nešlo, necítit jeho oči na sobě. Byla to jako nějaká pošahaná síla, co mě k němu táhla, a já se nedokázala na něj nedívat. Nevracet mu ten pohled zpátky. A v tu chvíli pro mě přestal existovat svět. Zůstal tam už jen malinký prostor, slabá světla, já přitisknuta ke zdi, on, přitisknutý ke mně, mé bušící srdce a jeho hluboký dech. On byl jediný, koho jsem kdy milovala.