Verše psané játrem. Protože srdce nemám.

Všechno to začalo dnem, kdy jsem umřel. © All Rights Reserved | zzirque 2017 ▸ Povídka obsahuje vážná témata, která by pro některé čtenáře mohla být nepříjemná. Editováno 11/9/2019

Jak si člověk může být jistý životem, když si není jistý ani sám sebou? Aimee Coldwellová už nechce další problémy. Kromě toho, že už ve škole odhalila vícero falešných přátel, rodiče na ni nemají čas a její starší sestra Jacqueline se přestěhovala z Brooklynu do Los Angeles, má ještě zvláštní pocit, že není to, za co ji každý vždycky považoval. Vždy, když měla v minulosti problémy, obrátila se právě na svou sestru. Ale co má dělat, když už tady není? Aimee nezbývá nic jiného, než se uchýlit k dopisům, ve kterých - možná - najde tu ztracenou naději. 28. 11. 2015 - 19. in Teen Fiction 05. 12. 2015 - 15. in Teen Fiction 06. 12. 2015 - 14. in Teen Fiction Czech Short Story © All Rights Reserved | 2015 written by IciaLinz

Tento příběh jsem psala do Předprázdninové soutěže. Získala jsem za něj první místo, tak snad se to bude líbit. :D Ps: Cover jsem kreslila já! :D

"Vždy jsem si myslela, že někoho spatřím, poznám a zamiluji se. Ale nikdy by mě nenapadlo, že to bude v opačném pořadí. Zamilovat se. Spatřit. Poznat." Příběh o tom, že láska může vzniknout naprostou náhodou a s naprosto neznámým člověkem. Například, zrovna když v zapadlé uličce sprejujete na zeď...

Čo ak on bol mojim Rómeom, no ja som nebola jeho Júliou?

„Bráško?" „Ano, princezno?" „Proč ti říkají buzna? Co to je?" „Víš, to je zlé označení pro jiné lidi jako jsem já." „A je špatně, že jsi jiný?" „Není, ale to oni nechápou. Nemají mě rádi." „Já tě mám moc ráda a budu taky jiná. Budeme oba dva jiní." „Jsi moje zlatíčko, co?" „Bráško? Co to bylo za ránu?" „To byl strýček." „Aha." „Takže se utíkej zamknout do pokoje a nikomu neotvírej, ano?" „Ano, přijdeš pak?" „Jasně, že ano a teď utíkej." Takhle si tě pamatuju, bráško. Jako usměvavého a vždy veselého, ale byla jsem příliš malá na to, abych pochopila, co se děje pokaždé, když zamknu dveře. Je mi to moc líto, bráško. Tak moc... - Upozorňuji, že se jedná o příběh s krátkými kapitolkami založených na dialogu, ve kterých se vyskytuje násilí, sebepoškozování, vulgární výrazy a homosexualita. Děkuji za pochopení.

Pokud nefunguje "plán A", abeceda má stále ještě dvacet pět písmen... |Short Story| #3 - Short Story - 4.4.2016

Tyler má pocit, že nikam nepatrí. Často uteká z domu od problémov svojho nudného života, ale najmä od otčima alkoholika. Raz večer, počas bezcieľneho túlania sa mestom, nájde útočisko pred realitou v opustenej budove. Netuší však, že nie je sám, kto si toto miesto vybral za svoju skrýšu. V chladných ruinách sa teda stretávajú dvaja problémoví chlapci; utiahnutý Tyler a výstredný Josh, s povesťou chuligána. Jediné, čo tieto dva protiklady spája, sú tajomstvá. Zdá sa však, že tie Joshove sú omnoho temnejšie.