My Heart Will Go On
Veruhoralka
- Reads 239
- Votes 15
- Parts 15
Ahoj, je mi 17 let, jmenuji se Amelie Cooper, rodiče mi říkali Mia. Bydlím se svou sestrou Alessandrou, je jí 22 let má přítele Bryana, nenávidím ho mlátí mě a Alessandra na mě jen ječí. Bryanovi je 23. Připadám si odstrčená, Alessandra čeká dítě a já jsem se rozhodla že si najdu byt nebo menší dům a odstěhuju se tam.
S Alessandrou jsme si byly hodně blízké dokud nepotkala Bryana, tím se to vše přetrhalo. A nikdy se to už nenapraví, i když zemřu nebude jí to líto, protože Bryan jí bude říkat, že sem k ní stejnak nepatřila. Toho dne se bojím hodně, až zemřu nebude nikdo kdo by na mě vzpomínal.
Když mi byly 4 roky táta a máma zemřeli, nejdříve jsem to nemohla pochopit kam tak najednou zmizeli, ale když jsem byla na pohřbu došlo mi, že už mi nikdy máma nepřečte pohádku, s tátou nebudu už nikdy zpívat a hrát. Utekla jsem ze hřbitova do své tajné skrýše o které věděla jen Alessandra.
Ty dva roky uběhly rychle najednou jsem šla do školy, líbilo se mi ve škole hrála jsem na housle a violoncello a ještě zpívala. Celých 9 let jsem pilně cvičila a dostala jsem se na konzervatoř. Babička a děda mě v tom podporovali. Celý první ročník na konzervatoři, byla jsem jim za to vděčná. Když babička a děda zemřeli byla to pro mne rána neměla jsem pak už nikoho kromě Alessandry, ale ta už chodila s Bryanem a neměla na mne tolik času.
Každý rok v ten den kdy máma a táta zemřeli jim jdu na hřbitov zahrát jejich oblíbené písně tátovi na housle a mámě na violoncello a jednu společnou pro oba, kterou mě zamala učili, aby viděli, že furt na ně myslím. Tátovi hraju Evanescence - Lithium, mámě Emotional Music - MY Black Rose, společnou píseň My Heart Will Go On, naučili mě jich ještě víc, ale jejich přání bylo, abych se naučila tuhle. Táta hrál na housle a máma na violoncello, oba zpívali máma v opeře a táta v kapele.