Tira Grin /dokončeno/
Psal jsem jí každý den dopisy na zmuchlaný papír politý kafem. Miloval jsem její jemný hlas šeptající mé jméno i její upřímný úsměv, jenž patřil jen mně.
Psal jsem jí každý den dopisy na zmuchlaný papír politý kafem. Miloval jsem její jemný hlas šeptající mé jméno i její upřímný úsměv, jenž patřil jen mně.
"Tak já ti pomůžu." "S čím?" "Pochopit lásku." pár rozhovorů o sušenkách, vinylech a největší záhadě lidstva; lásce. playlist - http://1url.cz/6tiou
Spolupráce: @LiaFee & @WhiteRaven_ Napůl holka, napůl robot. A kluk, který je fascinovaný vědou. A taky je fascinován jí. Serafine. Caleb Blue, nadějný student vědecko-technické střední školy, se po výhře v soutěži o nejzajímavější experiment ocitá ve velkém laboratorním středisku, kde svůj pokus o vytvoření umělé...
Miloval ju. Ona si to nevšimla. _________________________________________ •original story by @Reby_c | © all rights reserved | since March 2016 | to March 2016 | Cover - me• _________________________________________ •16.3. 2016 - 2 days #5 in Short Story •14.3. 2016 - 3 days #6 in Short Story
---PROBÍHÁ KOREKCE--- "Byli jsme jako dvojčata Weasleyovi" Co se stane, když se kluk zamiluje do holky, jejichž srdce patří knize o Harrym Pottrovi? Co když on udělá chybu? Co když on nezná Harryho Pottra? #1. Povídka 8.4.2016 © cover je práce PotteerrGirl
❝Ahoj! Miluji tvé knížky.❞ ❝Ahoj! Miluji tě.❞ © CynicalCaroline | všechna práva vyhrazena
Benny: Našel jsem tvůj deník. Jennifer: Ježíši. Četl jsi ho? Benny: Pár stránek jo. Jennifer: A sakra. Benny: Calvin to ví? *** Je to obyčejná náhoda a zapomenutý deník, co je svede dohromady. Dva lidé, kteří nikdy nebyli víc než spolužáci, jenž se sotva pozdravili, začnou zničehonic objevovat jeden druhéh...
Možná, že kdyby každý den nesedávala ke svému oknu, nezahlédla by jej. Možná se to vůbec nemuselo stát. SHORT STORY © 2016
Short story. Občas až vtipné lži. Občas však zabolí. Cover by❤: barablaho 16.1.2016 - #2 v povídka❤❤ 18.1.2016 - #1 v povídka❤❤
Od: Anonym Pro: Peyton Waldin 'Myslím, že tě miluju' Odesláno v 19:33 (Tento příběh píše v originálu sweetnothings- a má samozřejmě vyhrazena všechny práva. Já příběh pouze překládám.)
Drahý Elliote, Už nevím, jak dál. Strašně to bolí. Nemám tušení, jak dlouho to ještě vydržím. Možná to brzo skončím. -Jenny
Vždycky ráda pozorovala hvězdy. A nikdo zcela nevěděl proč. - short story #2 v Povídka [13. 3. 2016]
Řekla si, že po tom co zažila, už nikdy nepromluví. Chce jenom ticho. Žádný hluk. Jen ticho po kterém tak dlouho toužila. A měla ho. Dokud nepřišel on. Pak chtěla mluvit. Chtěla zpívat. Chtěla křičet. Chtěla všechno. Chtěla jeho. #3 v Povídka (1.2. 2016)
Pro každé úplně obyčejné ráno našla neobyčejné přídavné jméno. Co když jí jednou slovní zásoba dojde?