Upírám zrak k zářivým jiskřičkám v jeho půlnočně modrých očích. Vím, že umírám. Už se nebráním. Možná bych měla, ale prostě v sobě už nenacházím žádnou sílu. Chtěla bych mu říct, jak moc to bolí. Ne umírání. Ale zrada. Umírám a vím, že není správné vinit ho za to. Vždyť je to jeho práce. Ušlechtilá práce. A přesto bych křičela. Ovšem vše se pomalu ztrácí a já upadám do temnoty. Jeho pohled je uklidňující. Tak nevinný. Miluji jiskřičky, které už nikdy víc nespatřím. Miluji je víc než to, co mi právě berou. Nikdy jsem se nezměnila z bezmocné na mocnou. Nikdy jsem nezískala to, po čem jsem toužila. Měla jsem všechno a nic. Málo a mnoho. Měla jsem jeho a přitom ztrácela sebe. Kousek po kousku. Den za dnem. Jmenuji se Annabaena, jsem bezmocná a můj příběh začal, když mě zabil chlapec s půlnočníma očima. Cover by :@Hobitko <3

U nás v lese žil vlk, kvůli kterému se lidé báli chodit do lesa. Přítomnost toho predátora, který při dlouhých nocích táhle vyl na měsíc, je nutila pociťovat strach a respekt. Nikomu už nezáleželo na tom, že byl starý a nemocný - nemohl nám ublížit. Viděli pouze to nebezpečné zvíře, jehož zlaté oči na nás hleděly z lesa. Stejné je to s lidmi. Nevíme, jací jsou, dokud je nepoznáme. A neexistuje lepší způsob, jak je poznat, než skrze otázky.

„Jsem princ temnoty, král popela, Sedmi pekel a podsvětí. Někteří mě znají jako Satana nebo Ďábla, dokonce i jako Lucifera nebo Háda. Ale ty, sladké stvoření, mi můžeš říkat Acheron." Jako dcera vlivných rodičů Salome nemohla být jiná, než naprosto poslušná a počestná. Celý život svazována pravidly, sužována posměchem svých sourozenců, sžírána vlastním údělem. Avšak pouze do dne, kdy v sobě objeví netušenou touhu páchat hříchy a nevědomky k sobě tak přivolá muže, v jehož existenci obyčejní smrtelníci přestali věřit již před několika tisíci lety.

Adrien odmítne Marinette. Beruška zase Kocoura. Adrien chladně. Marinette s citami. Ale skončí oba stejně. Skončí to jako marichat nebo se to ještě zašmodrchá a skončí to jinak? Co až zjistí svoje identity? Budou se milovat nebo nenávidět? Co když obojí? 12.2.2019 #1 - Marichat (76ff) 5.4.2019 #1 - Adrien (342ff) 16.4.2019 #77 ve fanfikci (5, 35ff) ♥Kerria♥

Bouřek jsem se vždycky bál, měly v sobě všechno, co mě děsilo. Je lehké změnit názor, když zjistíte, že něčemu tak obrovskému a nebezpečnému vládnou stvoření z jiného světa, tak čistá a plná míru, že je těžké uvěřit, že existují. Ona taková byla a já od ní chtěl až příliš mnoho, nemohla ochránit svůj svět a já své srdce. Náš osud byl propleten tak hustě, že jsem nevěděl kde můj končí a její začíná. Nemohl jsem ochránit ani ji, před láskou, zlem a ani před krutostí lidí, selhal jsem. 29.5.2018 - 9.7.2018

Krátká short story FF na Miraculous Ladybug and Chat Noir jako poděkování za 4oo sledovatelů ❣️ Lidi se mění. Vlastně všechno kolem nás se postupem času mění. Nic nezůstává stejné. Ocel rezne, inkoust bledne, bílá šedne. Adrien, Marinette a i ostatní studenti střední školy v Paříži pomalu dospívají. Mění se. Ale jedna věc zůstává stejná - Marinette miluje Adriena. Všichni hledají své pravé já, hledají svůj neobyčejný styl, který by jim vyhovoval a tápou do neznáma. Někteří svůj styl našli. ~ Juleca, tichá zarytá emařka. ~ Rose, rozkošná milovnice růžové. ~ Nathaniel, stydlivý nadějný umělec. ~ Chloé, rozmazlená tatínkova princezna. ~ Nino, přátelský DJ do morku kostí. ~ Alya, cílevědomá bloggerka a fanynka. ~ Marinette, osobitá návrhářka s dvěma dětskými culíčky. ~ Adrien, milý a atraktivní model značky svého otce. Jenže co když právě tímto Adrien být nechce? Co když nechce mít nálepku tatínkovy modelky? Jak se zachová, pokud miluje dívku, pro níž je jen kamarádem? Jedna velká změna změní všechno... Publikováno: 27. 8. 2o17 Dokončeno: 8. 9. 2o17 ❤️short story❤️ Cover by @Julinett13 💞

On střídal holky jako ponožky. Ona nikdy nikoho neměla. On si užíval mejdany skoro každý den. Ona sama seděla na posteli a brečela. On měl všechno, co chtěl. Ona ani neměla domov. On si jí vzal k sobě a tak to všechno začalo. 24.8. #2 v romance

Tohle místo lidi mělo odnaučit fetovat, pít, kouřit.. Místo toho to tu lidi odnaučilo sebekázni. Od prvního okamžiku jsem si přála být o tý léčebny co nejdál a ještě dál od těch lidí. Hlavně od Adriena, bad boye, který na všechno kašlal, život mu byl ukradenej a jediný člověk, který v něm viděl něco víc jsem byla já. Bohužel. Jak to dopadlo? Pro některé dobře, pro jiné zle a jiní si nakonec ani nevzpomenou. 24.3.18- 16.5.18 #79 ve ff 24.4. 18 #48 ve ff 1.5. 18 #35 ve ff 5.5. 18 #26 ve ff 10.5. 18

,,Já toho arogantního debila cvičit na snowboardu nebudu! Toto je lyžařský výcvik a když si dovezl snowboard měl by na něm snad umět ne?! A když už, najděte si na to někoho jiného!" ,,Chápu, že se ti do toho nechce Marinette.. To co ti udělal se rozneslo už i mezi učiteli. Ale ty a Adrien jste jediní co mají snowboard a zároveň na ně nezbyly lyže a proto jsi jediná možnost" Zvrčela se na tu blonďatou palici vedle mě.. Nejdřív mi zlomí srdce, pak za mnou dolízá když zjistí že jsem ta úžasná superhrdinka a ne jen úplně vygumovaná Marinette, potom si odjede na dva roky do trantárie a pak se vrátí do školy zrovna na lyžák kde se tváří že je neviňátko a že se nic neděje?! Už teď vím, že celý tyto dva týdny budou nejhorší v mém životě.. Toto je fanfikce na seriál Kouzelná Beruška a Černý Kocour, ale nemusíte ho znát na to, aby jste tuto knihu četli. Příběh nenavazuje na mé předchozí knihy, ani s nimi nijak nesouvisí.

„Bráško?" „Ano, princezno?" „Proč ti říkají buzna? Co to je?" „Víš, to je zlé označení pro jiné lidi jako jsem já." „A je špatně, že jsi jiný?" „Není, ale to oni nechápou. Nemají mě rádi." „Já tě mám moc ráda a budu taky jiná. Budeme oba dva jiní." „Jsi moje zlatíčko, co?" „Bráško? Co to bylo za ránu?" „To byl strýček." „Aha." „Takže se utíkej zamknout do pokoje a nikomu neotvírej, ano?" „Ano, přijdeš pak?" „Jasně, že ano a teď utíkej." Takhle si tě pamatuju, bráško. Jako usměvavého a vždy veselého, ale byla jsem příliš malá na to, abych pochopila, co se děje pokaždé, když zamknu dveře. Je mi to moc líto, bráško. Tak moc... - Upozorňuji, že se jedná o příběh s krátkými kapitolkami založených na dialogu, ve kterých se vyskytuje násilí, sebepoškozování, vulgární výrazy a homosexualita. Děkuji za pochopení.