Madeline Pierce was never supposed to be on the Hail Mary. She was an engineer, a part of the petrova task force that was only ever supposed to build the ship - not be a part of the team that leaves the planet inside of it. Especially not with her workplace rival Ryland Grace. But when the two project scientists suffer a gruesome fate and the mechanic's sanity comes into question, Madeline is given no choice but to balance the weight of humanity's future on her shoulders. Will she survive the mission? Better yet, will she survive years of forced proximity with the one man she despises?

For years Georgia only spoke to her father through postcards and a very seldom video chat. That was until her mother passed away when she was about to go into her last year of her nursing program. She was forced to move across the country and live with her father Michael "Robby" Robinavitch. It was financially her best option, and after she graduated her father handed her a shot at being a nurse in the best ED in the country at PTMC. Robby kept Georgia a secret until she had her first day at PTMC and met her night shift attending Dr. Jack Abbot. Georgia was mesmerized by his charm and his looks, but unfortunately for her, he was her father's best friend...

Georgia Abbot's first introduction to PTMC wasn't all she'd hoped it would be. Dennis Whitaker was taken aback by her beauty, and the fact she was his superior's daughter. She was off limits to him. Little did they know they'd be working together for this whole Emergency department rotation.

Vzhledem k limitu kapitol (200) nacházíte zde pokračování I want you. Rovnou i zde, chci poděkovat, že předchozí knížka se dopracovala k první pozici, v sekci FF... Nečekala bych to! A je to naprosto úžasný pocit!!! Ti, co neznají předchozí knihu,nebudou mít z této nic. Takže vás s radostí odkážu na původní knížku:) A abych nevyšla ze cviku a nemořila se tu s popisem tak; ctrl+c/v ********************************************************************* V obou dlaních mi sevřel zadek a tím mě donutil na špičky. "Já ale neřekla, že chci, abys mi naplácal." "A nechceš?" "Copak zlobím? Zasloužím si to?" "Zasloužíš si víc věcí." "Jako například?" "Měl pravdu, co jsi tady... Potřebovala bys to, nebo ne?" "Poslouchal jsi nás?" "Sledoval jsem ho. Už mě totiž sere a jestli se tě znovu dotkne, tak nedopadne dobře." "Taky se mě teď dotýkáš a není to styl doteků, jaký má být mezi sourozenci." "Ale my nejsme sourozenci..." Zasmál se mi do rtů. //////////////////////////////////////////////////////////////////////////// Myslím, že házet to úplně do sekce "pro dospělé" není potřeba. Samozřejmě, pokud bude někdo nějak pohoršený, tak ať přestane číst :o) Nemám tušení, jakže se to tady píše, 13+? Nebo tak nějak... Předem říkám, nečekejte nic převratného - ve všech směrech =D -, ale pro sichr to sem píšu... :o)