Pierre Beaulieu by se se svou lakotou, sobectvím a uměním vytvářet si předsudky mohl jako horký favorit účastnit soutěží, kdyby však splňoval nepsané pravidlo být živý. Není to tak dávno, co zemřel, a rozhodl se vše změnit. Jak se člověk ale jen napravuje ze záhrobí? ~ Krátká humorná povídka ze "života" zesnulého francouzského malíře Pierra, který si ze všeho nejvíc přál být nezapomenut jako zlý člověk. Nechť mu v tom tato kniha aspoň trochu dopomůže.

Představte si svět, v němž je vše postavené na hlavu. Nefunguje tu technika, jakou známe dnes. Neexistují počítače, ba dokonce ani psací stroje. Hodinové ručičky se neposouvají samy a také výtah musí být vytažen do nejvyšších pater lidskou silou. Život jednotlivce zde však nemá žádnou cenu. Součástí tohoto zvráceného a absurdního světa je i Miloust, neúspěšný umělec a nenapravitelný bohém, který vybočuje víc než jen svým barevným kabátem. Finanční tíseň ho donutí najít si skutečné zaměstnání, přesto se nehodlá vzdát svých snů. #7 - Obecná fikce (13.5.2018)

Pomsta bývá sladká. Ale pomsta z lásky, ta chutná jako to nejsladší, právě sklizené jablíčko. A Cloud Jefferson se jedno přesně takové rozhodl okusit.

Příběh o životě mladíka, kde se věci nedějí jen tak náhodou... O mládí, umění, náhodě, životě, ale třeba i lásce, klubech a hádkách. Městský storytelling s filosofickými prvky. Experimentální psaní, popisy z různých pohledů. Velmi povedená recenze https://www.wattpad.com/306975771-recenze-trochu-jinak-closed-ml%C3%A1d%C3%AD-jakubko11 První kapitola vyšla 20.12.2015 #2 v Obecná fikce

Joell až do svých devíti let neznal slova jako válka nebo otrok. To se ale změní, když na jeho rodné planetě Daritii začnou přistávat kosmické lodě ze Země. Poprvé spatří pozemšťany, tvory na první pohled stejné, přitom zcela odlišné. V tu chvíli je o jeho osudu na dlouhé roky rozhodnuto. Stane se jen dalším zotročeným Daritianem, kterým pozemšťané vládnou krutou rukou. Joell se přizpůsobil novému způsobu žití, dokáže si připustit, v jaké je situaci. Ale ne všichni jsou takoví... Jaké následky bude mít, když Joell zaslechne volání svobody? Buď jste pozemšťan, nebo Daritian. Nic mezi tím neexistuje. Tisíceré díky Darrenovi a Judithě_Gladys za pomoc. ,,Může člověk vůbec být statečný, když má z něčeho strach?" ,,To je jediná chvíle, kdy může být statečný." ~ G. R. R. Martin #5 v kategorii sci-fi - 2.3. 2018

Každý se jí bál. Byla legendou. Ale věci se mění a ne vždy je to změna k lepšímu. Teď má Ealia co dělat, aby přežila. A potom přijde nabídka. Ealia dostane volnost, svobodu, po které vždy toužila a žádná cena pro ni není příliš vysoká. Ealia byla vždy dobrá v maskování, ale tahle maska - maska hraběnky - bude nejsložitější, kterou kdy nosila. Kolem ní se stahuje temnota a zlá tajemství, která by se nikdy neměla dostat na světlo světa. ----- NaNaWriMo 2016 - winner cover by Adís Okami beta read: Secret_Ella KatieHoes 1KiaraKitten1 valir14 UPOZORNĚNÍ: Příběh bude po dokončení označen jako 'pro dospělé'. ______________ 8.7. 2017 - 5. v kategorii Fantasy 9.7. 2017 - 3. v kategorii Fantasy 27.12. 2017 - 3. v kategorii Fantasy

Pistolník, který přes veškerou slávu nepřestal milovat znetvořenou dívku. Otec ochotný položit nejvyšší oběť za nepatrnou šanci pro své dcery. Duo horníků z Ostrey Way. Chlapec se zlatým srdcem, který se usmíval na pohřbu vlastních rodičů. Roztomilé štěně. Noční můra spořádaných občanů, která adoptovala nalezence. Jednoruký sluha. Neduživý voják, který v putyce nalezl maršálskou hůl. Lékařka bez úcty k životu. Desperát, který ukradl kozu. Pocházeli z různých míst, tížila je rozličná břemena, jen jedno měli společné. Chtěli přežít v novém světě. Ve světě, ze kterého nebylo návratu. Dobrodružný příběh, který v sobě mísí tématiku čistokrevných westernů a prvních pionýrů, kteří pronikli do hlubin Nového světa. Příběh se odehrává ve fiktivní realitě, silně inspirovanou 19. stoletím. ... Publikováno: 31. 12. 2017 29. 1. 2018 - 8. místo v kategorii Dobrodružné 30. 1. 2018 - 7. místo v kategorii Dobrodružné 2. 2. 2018 - 4. místo v kategorii Dobrodružné 13. 2. 2018 - 3. místo v kategorii Dobrodružné 8. 3. 2018 - 2. místo v kategorii Dobrodružné 13. 3. 2018 - 1. MÍSTO V KATEGORII DOBRODRUŽNÉ

Představte si život v tichu. Představte si, že musíte téměř šeptat, že na ulicích neslyšíte výskající děti. Že když budete příliš hluční, tak vás čeká trest smrti. Miriam, její rodina a další stovky lidí v takovém městě žijí. Uslyší někdy řádný, surový hluk, jak ho známe my, nebo zůstanou 'hluší'? Zvu vás na návštěvu do Kailomu - města bez zvuku. „Slyšel jsem, že některé matky dusí svoje děti, aby byly zticha. Je to pravda?" zeptal se. Dívka přikývla. Jakoby nepřítomně poté dodala: „Je to pro jejich vlastní dobro. Kdyby nepřestala křičet, přišly by o život nejen novorozeňata, ale celé jejich rodiny. Naše město je... tichý, soukromý, nepochopený svět." „Ale... ale to je..." odmlčel se, hledajíc správný výraz popisující jeho pocity, „nelidské." „To je život. Zvykneš si na to. Nebo ne. Stejně s tím nic neuděláš," odpovědělo děvče a přitisklo si prst na rty v jednoznačnému gestu. Stáli v lese na kraji města, vzájemně si hleděli do očí a jediný zvuk, který bylo slyšet široko daleko byl lehký, šepotavý šum jarního listí.

Jsme krásní, chytří, silní a šokující. Bezohlední, arogantní a zlí. Smutní, nemilovaní a ztracení. Jsme všechno, co milujeme, a všechno, co nenávidíme. Jsme generací trosek a lidí. Generací, které patří svět.

Dillí, říjen 2004 Nad Shahdarou už dávno začalo svítat. Ulice města, přidušené v horkém vlhku, byly jako každým dnem přetížené pohybem nesčetného množství chodců, kol, kravských a oslích kopyt i pneumatikami aut, která se upracovaností už div nerozpadala. Ze slumu táhl se typický zápach odpadků a lidských nečistot, z něhož nebylo možno uniknout. Po silném letním monzunu, který spláchl celou Indii, zanechal zde tuny odpadu, který však většina nedotknutelných pokládala za boží dar, neboť jim byl vzácnou obživou. Deště si vyžádaly oběť vysokou, avšak typickou pro zdejší kraj, pro nešťastnou zemi. A psi se začali stahovat zpátky do města, neb z lesů vyháněl je hlad, a dnem i nocí skučeli na pahorcích z odpadků, byli jako šlechta ve svém špinavém království.