Seznam čtení cynismus
4 stories
Rezavý vlas pod polštářem by holkazletne
holkazletne
  • WpView
    Reads 9,795
  • WpVote
    Votes 1,377
  • WpPart
    Parts 10
Jak popsat emoce v patnácti řádcích a jak zaplnit patnáct řádků dvaceti slovy? Takhle.
Bláznův Deník by EmphaticallyPoet
EmphaticallyPoet
  • WpView
    Reads 313,516
  • WpVote
    Votes 40,658
  • WpPart
    Parts 154
V dnešní době hodně lidí trpí psychickými a duševními problémy. Proto mě napadlo sepsat o všech možných duševních chorobách básně, které by je vystihovali. Avšak poslední dobou jsem už trochu vyměkl, a nebude to jen o smutných depresích, nebo zvláštních poruchách. Budou zde i různá odborná označení pro lidi, o kterých si možná nikdy neslyšel/a. Takže zkráceně tato sbírka se týká odlišných lidí. Ty, jako čtenář, se můžeš přiučit, a nebo se dokonce v něčem můžeš najít.
Vinyl by cajsmlekem
cajsmlekem
  • WpView
    Reads 114,571
  • WpVote
    Votes 14,367
  • WpPart
    Parts 128
,,Here's to the kids who care more about music than popularity." She said and i fell in love. #2 in ShortStory [15.2.2016]
Falling Awake (Unbreakable #2) by aminokyselinka
aminokyselinka
  • WpView
    Reads 2,188,024
  • WpVote
    Votes 2,060
  • WpPart
    Parts 2
Ten pult za ní? Přesně tam bych ji v ten moment přitiskl. Šílel bych z jejího dechu, z jejího měkkého těla. Ze stonů, co by se jí draly z pusy, když by opakovala moje jméno. Kompletně bych ji obalil do svých rukou, aby už nikdy nemohla odejít. A pak bych ji líbal, přivlastnil bych si její rty, až by nám oběma nezbyl žádný vzduch v plicích. Až do toho momentu, kdyby naprosto zkrotla a přiznala, že je moje. Jenom moje. *** Zhluboka jsem se nadechla a pak jsem udělala tu největší chybu, jakou jsem jen udělat mohla. Já se na něj podívala. Bylo to v jeho očích, něco, co se odráželo. Něco, co by mě položilo na kolena, kdyby mě nedržel tak pevně přibitou ke zdi. Nejspíš to bylo tím. Nebo jeho blízkostí. Nebo pevnou náručí, ve které mě držel jako bezbranné dítě. Možná tím dechem, co mi pořád brněl na krku, nebo vůní, co mě opanovala. Nebo zkrátka tím, že jsem tam s ním v ten moment prostě být toužila. Ačkoliv jsem si to odmítala přiznat. Jednoduše jsem zkrotla. Mohla jsem se snažit ignorovat to jakkoliv jsem chtěla, stejně to nešlo, necítit jeho oči na sobě. Byla to jako nějaká pošahaná síla, co mě k němu táhla, a já se nedokázala na něj nedívat. Nevracet mu ten pohled zpátky. A v tu chvíli pro mě přestal existovat svět. Zůstal tam už jen malinký prostor, slabá světla, já přitisknuta ke zdi, on, přitisknutý ke mně, mé bušící srdce a jeho hluboký dech. On byl jediný, koho jsem kdy milovala.