Jsem Stopařka....nikdo už mi jinak neřekne. A je to docela výstižné...jsem Stopařka. Ztratí se někdo jasně, zavolejte mě, hledáte někoho? Jsem váš člověk. Jsem jedna z lidí, kterým ostatní říkají, že mají dar....a ano? Jsou případy, kdy si to nemyslím. Ale je to, možná to jediné, pro co jsem dobrá.........to, pro co...
Přijde mi to jako věčnost, co se můj život řídí slovem „normální". Žiji obyčejný život klasické teenagerky, můj dar měl i spolu s minulostí upadnout v zapomnění, ale nejde to. Snažím se, vzpírám se...je to zbytečné, začínám šílet. Věci se zkomplikují až moc rychle....Stopařka se vrací. Pokračování příběhu Stopařka :3 ...
Náš svět... Už od samého počátku je rozdělený na dvě poloviny. V tomto světě jsou dvě rasy démonů. Démoni dobra a zla. Ti dobří pomáhají lidem, a zlí je zabíjejí, avšak navzájem si ublížit nedokáží, až na pár výjimek, prokletých zbraní. A proto jsem se zrodil já... Já jediný mám schopnost zabíjet démony i lidi bez tě...
Každý je nazývá jinak, pro každého je to někdo jiný. Průvodce, který nás učí životu, je pro nás vzorem a ukazuje nám cestu, po níž se můžeme vydat. Tento příběh vlastně vznikl kvůli zadání pro jeden kurz, a abych jej mohla splnit, měla jsem nějak kreativně pojmout jedno ze zadaných témat. Vybrala jsem si psaní a téma...
- Omlouvám se za gramatické chyby, nudnost, nenávaznost, nezajímavost a hlavně proboha za ten obří obsah japonštiny. Příběh byl psán jako jeden z prvních a proto je prostě.. špatný. A bože, mám chuť se zabít za ty japonské jména :) Asami je normální dívka, chodící na střední školu. Spolužáci jí nemají moc rádi, proto...