Marianě se nikdo nebojí říct, když něco potřebuje. Ví totiž, že tahle vánoční víla vždy bez váhání a s úsměvem pomůže. Někde pro ni existuje ten kluk, o kterém sní. Jednou by se určitě měli setkat... Ale co když svoji pravou lásku minete o pět minut, nebo jen o jedno metro na lince C? Třeba existuje jen určitý počet příležitostí, kdy se vás osud pokusí dát dohromady, a když je všechny zmeškáte, další šanci už nemáte...

Jednou se dozvíš konec.

Pár slov o tom, prečo je pojem „obyčajné dievča" absolútny nezmysel.

Dievčatá, nedajte sa odtrhnúť chlapcami, ktorí vám nepatria.

Mé dopisy se opravdu dostaly do rukou svým adresátům. Plakali. Byli nešťastní. Chtěl jsem zůstat jen vzpomínkou na vybledlém plátně času. Někteří zapomněli, kdo jsem vlastně byl. Ale někteří ne. Někteří pro mne pořád ještě truchlí, i když jsem mrtvý již pět let. {Druhý díl serie o Charliem Yatesovi} * 44 v kategorii (30.7. 2017) *11 v kategorii (8.8.) Cover je vytvořený Ppeokkugie

Poslední dopisy adresované osobám, které věděly vždy jen pouhou polovinu celé pravdy. Osobám, které pro mne hodně znamenaly, i když to nevěděly. A můj život skončí s posledním dopisem. Dopisem pro někoho, kdo pro mne znamenal vše. Dopisem pro Nicka. ---- Tenhle krásný cover je dělaný Ppeokkugie

Potkala jsem tě v září. Zamilovala se. Ty ne.

Určitě jste si už někdy položili otázku, jak to asi vypadalo za Pobertů, kolik vtipných situací museli James, Sirius, Remus a Peter zažít. Právě tahle knížka vám umožní nahlédnout do světa Pobertů a jejich dokonalých vtípků! Nejlepší umístění - #1 (16.1.2017) Za cover moc děkuju @Polyuretan! ♥

„Byl jednou jeden kluk." „..." „Au! A také jeden kaktus..." ----------------------- cover by: eat_Bonnie -----------------------

"Představil se mi jako Tomáš, ale nedlouho poté už pro mě byl jenom chlapcem, který byl posedlý létáním. Od pohledu snílek, ačkoliv v tom věku, ve kterém jsme byli... Kdo by nesnil o dokonalém životě a nadpřirozených silách? Stávali jsme v zimě u oken v družině, sledovali, jak padají obrovské sněhové vločky, luskali do rytmu a zdálo se nám, že se tím něco děje. Že se snáší k zemi postupně rychleji a pak zas pomaleji, podle toho, jak jsme to zamýšleli. Když člověk něco vidět chce, prostě to vidí, i když to tam není. A děti jsou v tomto obzvláště dobré, protože ještě nemají mozky poškozené krutou realitou. " Tištěnou verzi knihy pomáhali opravovat a betovat: @RickPoisonClone @SeragakiSteisy @ArtiiS @Emvaal @MrsGrayy @RaSoKim (Opravy nejsou zaneseny v této WP verzi.) Informace o tištěné knize můžete najít např. zde, ale i v dalších (novějších) příspěvcích stránky: https://www.facebook.com/AndrewRauthor/posts/2163089210605134?__tn__=K-R