Povídka o dvou klucích/mužích se jmény Yuu (19) a Yuki (16), který je mladší bratr Yuuova nejlepšího kamaráda, Hira (20). !!!Mohou se zde vyskytovat sexuální scény!!! Napsáno s YunoCz v RPG. *Goldie*

Kyoshi, kluk,který miluje kočky. Snaží se být přátelský k lidem, jelikož jde na střední školu, chce si vytvořit přátelé. Nedaří se mu, protože ho lidé odsuzují, za to, že má každé oko jiné a chová se jako kočka. Mluví o něm jako o stvůře. Jednoho večera, když se Kyoshi vrací domů, zjistí, že jeho kočka utekla, když se jí snažil najít, uviděl kluka, který hladí jeho kočku. Když se s klukem hodil do řeči, zjistil o něm docela dost věcí. Třeba, že se jmenuje Shion. Hned druhý den, kdy má přijít ten osudový den, kdy má jít poprvé do své třídy, zjistí, že Shin je ve stejné třídě jako on. Začnou se spolu bavit a ostatní odsuzují Shiona, že se baví se stvůrou. Ten ale obhajuje Kyoshi, že je normální. Postupně se z nich stanou opravdu velcí přátelé, kteří si říkají vše. Ale Shion začne cítit něco víc. Možná to bude láska?

Utíkám. Vždy jsem jen utíkal. Ale najednou jsem se zastavil. Zastavil mě on. Vstoupil mi do srdce a dovolil to i mně. Jenže kdykoliv se mi zdálo, že se jen trochu otáčí zády, utekl jsem. A on mě dohnal. Vždy zakopl, spadl, ale pak se zvedl a dohnal mě. Chtěl běžet vedle mě. Jenže když jsem se zastavil, on běžel dál. Chtěl jsem ho doběhnout, ale vždy když jsem zakopl, tak jsem padal. Padal jsem do temnoty, ze které mě vytáhl. I když jej to bolelo více než mě. I tak za mnou pořád utíká... Nejdříve si vzal mé tělo, pak mou důstojnost, mou sebejistotu, mou autoritu. To, co jsem nečekal však byla skutečnost, že srdce a svou lásku jsem mu dal dobrovolně. Jenže on mé srdce rozbíjel na malé střípky a pokaždé ty střípky zase poskládal dohromady. Jenže čím častěji mé srdce ničil, tím byly kousky menší a menší a nakonec z těch kousků zbyl jen prach. A ten prach se rozfoukal do okolí a on ty zrnka stále marně hledá... Upozorňujeme na to, že příběh je s homosexuální tématikou, vyskytují se zde vulgární výrazy, násilí a sexuální scénky. Nic pro slabé povahy. Děkujeme za pochopení. Rpg společně s Tiktakbum Korektorka IamYaoist a Madamia_Malum

Student na střední škole (Nishi) je už nějakou dobu šikanováný a ponižováný od spolužáka (Rin), kvůli jeho vzhledu. Co se ale stane, když přijde do třídy nový kluk (Yuu) a začne se s ním bavit a hlavně ho nevidí tak, jako ostatní a chce s ním být víc, než jen kamarád.

V dnešní době hodně lidí trpí psychickými a duševními problémy. Proto mě napadlo sepsat o všech možných duševních chorobách básně, které by je vystihovali. Avšak poslední dobou jsem už trochu vyměkl, a nebude to jen o smutných depresích, nebo zvláštních poruchách. Budou zde i různá odborná označení pro lidi, o kterých si možná nikdy neslyšel/a. Takže zkráceně tato sbírka se týká odlišných lidí. Ty, jako čtenář, se můžeš přiučit, a nebo se dokonce v něčem můžeš najít.

Žijeme v době, kdy hodně věcí přehlížíme, buď omylem nebo schválně. Jsme lhostejní k osudům lidí kolem nás. Jsme sobci, co se zajímají jen o sebe. Sam a ani Ryan takový nejsou. Sam je šikanován a nikdo si toho nevšímá. Vše se mění s příchodem nového žáka, Ryana. Pomůže Ryan Samovi? Nechá si Sam pomoct? Stanou se přáteli, nebo to mezi nimi bude jiskřit? Dozvíte se zde :-D Tento příběh je dílem mým a Tiktakbum. 16.5.2017 = 9. v kategorii Povídky 21.5.2017 = 4. v kategorii Povídky 25.5.2017 = 2. v kategorii Povídky 29.5.2017 = 1. v kategorii Povídky

Zřejmě se moc často nestává, aby byl prostý člověk, navíc prodavač v knihkupectví, svědkem a dokonce účastníkem přestřelky dvou gangů. Každopádně, mně se to podařilo a od té doby se můj život od základů změnil. Být mazlíčkem mocného a vlivného muže má sice své výhody, ale v této hře teče příliš mnoho krve a s životy se denně hazarduje jak s bezcennými věcmi. Zab nebo budeš zabit. To je pravidlo přežití.

Je pravda, že záleží na nitru člověka. Ale vnějšek se nedá tak úplně vypustit. 2.5.2017 #20 v ff ♥

„Bráško?" „Ano, princezno?" „Proč ti říkají buzna? Co to je?" „Víš, to je zlé označení pro jiné lidi jako jsem já." „A je špatně, že jsi jiný?" „Není, ale to oni nechápou. Nemají mě rádi." „Já tě mám moc ráda a budu taky jiná. Budeme oba dva jiní." „Jsi moje zlatíčko, co?" „Bráško? Co to bylo za ránu?" „To byl strýček." „Aha." „Takže se utíkej zamknout do pokoje a nikomu neotvírej, ano?" „Ano, přijdeš pak?" „Jasně, že ano a teď utíkej." Takhle si tě pamatuju, bráško. Jako usměvavého a vždy veselého, ale byla jsem příliš malá na to, abych pochopila, co se děje pokaždé, když zamknu dveře. Je mi to moc líto, bráško. Tak moc... - Upozorňuji, že se jedná o příběh s krátkými kapitolkami založených na dialogu, ve kterých se vyskytuje násilí, sebepoškozování, vulgární výrazy a homosexualita. Děkuji za pochopení.

Charlie: „Seš strašnej šprt, víš to? " Já: „Jsem si toho plně vědom." Charlie: „Měl by ses taky někdy odvázat." Já: ,„Mně se můj život líbí." Charlie: „Přece nechceš skončit sám, ne? " Já: „Mám přece tebe." Charlie: „Mám tě fakt rád ale ty jsi prostě ztracenej případ. " Já: „Mě má rád každý..." Charlie: „Zas tolik si nefandi." Já: „To nepotřebuju. Fandíš mi přece ty. " Charlie: „Já tě fakt nesnáším." Já: ... (A já tě miluju.) PROBÍHÁ KOREKCE