Adventní kalendáře v sobě mají jakési vánoční kouzlo. Každý den otevíráte s očekáváním jedno okénko a každý den se čím dál tím víc těšíte na Vánoce. To ale neplatí o Viktorii, která před lety přišla právě na Štědrý den o svoji matku. Od té doby se z ní stává každý prosinec nevrlý mrzout, který utíká na Vánoce za babičkou, která svátky neslaví. Tento rok se k její vánoční nechuti ještě přidává problém s jejím nejlepším kamarádem, který se chová podivně, kocour, který jí neustále žere důležité věci a její táta, který si našel novou přítelkyni. Jednoho dne Viktorie nalezne adventní kalendář po matce. Ač si je jistá, že v něm nic nebylo, každé ráno se v něm zázračně objevují rozličné předměty. Dokáže Viktorie znovu uvěřit v kouzlo Vánoc a smíří se se starou tragédií, nebo bude věčně před Vánocemi utíkat? ________________________________________________________________ 24 dní. 24 kapitol. 24 zázraků. 24218 slov. Otevírejte každý den jedno okénko tohoto kouzelného kalendáře a prožívejte vánoční příběh plný překvapení! ________________________________________________________________________ Děkuji teckopluste za nádherný cover a za její nekonečnou trpělivost vůči mé osobě! Také děkuji Angeldevilface a SuzanneBoleyn za betareading!

Jak se to stalo? Nehoda, náhoda či cizí zavinění? Ve finále je to jedno, protože pouze jedna věc je důležitá - přežít. Oheň se rozšířil do prostoru a pálí, dusí a omezuje možnosti. Začíná panikařit a smiřuje se s jedinou myšlenkou - umře tady. -------------------- Chce ho zničit. - Chce ji zlomit. - Ale je to opravdu tak?

Byl jsem tu vždy pro tebe, ale byl jsem pro tebe jenom vzduch. *short story* Upozornění: Moje první short story! _Vymyšlený příběh_ Cover by: xxxfloral Story by: strangeAngie

PROBÍHÁ OBROVSKÁ KOREKCE ,,Mem? Jsi tu?!" vtrhla do místnosti Cissa, a my jsme oba rychle vyskočili. Jen co nás blondýnka zmerčila, zamířila k nám, ale když si všimla Luciusovi rozepnuté, nebo spíš roztržené košile, zasekla se v půlce kroku. ,,Co jste tu u Merlina vyváděli?" vyjekla. Cítila jsem, jak se červenám, ale díky tomu, jak bylo v místnosti šero, to snad nebylo vidět. ,,Prali jsme se a odnesla to moje košile. Což mi připomíná, že mi dlužíš novou." otočil se na mě Lucy a já se zakřenila. ,,Tak na to zapomeň." Obrátila jsem se na Narcissu. ,,Co jsi potřebovala?" Sklouzl jí pohled ke knize, kterou držela v rukou. ,,Něco jsme našly. Něco, co by nám mohlo pomoct rozluštit tvoje schopnosti."

Pokračování příběhu Fulfilled dream *příběh přímo navazuje, takže si ho přečtěte* „Kdybych mohl, umřel bych jen proto, abych se ujistil, že se ještě někdy probudíš." Položil jí ruku na srdce, jako to dělal vždy, když tu byl, jen aby se ujistil, že ještě bije. Že se ještě nevzdává. ~ Neexistuje dobro a zlo, ale jen moc, a lidé příliš slabí, aby o ni bojovali. ~ Všechna práva patří J.K. Rowling. Příběh není psán za účelem zisku.

Kamarádím se s Poberty. Ano, leckdo by mi to mohl závidět, vždyť jsou v Bradavicích velmi uznávanými studenty a já mám tu čest být s nimi ve stejné koleji, jezdit s nimi ve stejném kupé, utahovat si spolu s nimi z toho slizouna Srabuse, Norrisky, našeho milovaného školníka a z celé zmijozelské koleje. Ale co když se mi povede zamilovat do jednoho z nich - svého blízkého přítele, o kterém je všeobecně známo, že nechce žádný vztah kvůli.... vy víte čemu? Normální a rozumná holka by ho nechala být a nepřidělávala mu další starosti. Nicméně mé prudké návaly inteligence mě občas přivedou na "skvělé nápady". Co takhle napsat Remusovi dopis pod smyšleným jménem a dostat se mu do hlavy také jiným než tím kamarádským způsobem? NIKDY, opakuji nikdy, ani v těch nejdivočejších snech by mě nenapadlo, že by to mohlo vyjít. Ale zázraky se asi občas dějí. Zvlášť, když se zabouchnete do krvelačné příšery, s níž jste momentálně ve friendzone... Pro milovnice Remuse Lupina. Slavnostně přísahám, že jsem připravena ke každé špatnosti ;) Postavy krom mnou vytvořených náleží J.K. Rowlingové. 6. 2. 2017- #38 ve Fan fiction 17.2. 2017- #14 ve Fan fiction

Příběh o životě mladíka, kde se věci nedějí jen tak náhodou... O mládí, umění, náhodě, životě, ale třeba i lásce, klubech a hádkách. Městský storytelling s filosofickými prvky. Experimentální psaní, popisy z různých pohledů. Velmi povedená recenze https://www.wattpad.com/306975771-recenze-trochu-jinak-closed-ml%C3%A1d%C3%AD-jakubko11 První kapitola vyšla 20.12.2015 #2 v Obecná fikce

Jako menší jsem si myslel, že byl lidem vždy osud předepsán. Že v den narození vám nebylo určeno jen jméno, rodina, ale také celičký život do posledního dne. Do rukou se mi však dostal deník, který tvrdí opak. Lidé byli svobodní, nebyli Šediví, Modří nebo červení. Byli... různí. Navazující příběh: Šedý chlapec za zdí

Každá věc má svůj začátek. Každý začátek se později ztratí v přívalu nových informací, možností, lidí a zkušeností. Jako tedy každá věc i Smrtijedi měli ten svůj nicotný a nikým nevzpomínaný. Počátek. -Jednodílná Harry Potter fan fikce

Přežila jsem hodně let osamotě. Stranila jsem se od ostatních upírů, protože i když jsem byla jednou z nich byla jsem jiná. Jenže mi na záda tlačil Řád, a proto jsem se nemohla nikde usadit. Patřila jsem mezi Osamocené známá jako Samotářka. Jenže pak přišla nabídka, která stála za uvážení. Zbývalo se jen rozhodnout. Přijmout ji a změnit svůj život a postavení v upíří koalici nebo odmítnout a žít stále stejně? Jedno rozhodnutí, mnoho příjemných i nepříjemných změn.