Nikdy jsem o svém otci neslyšela. On se nezajímal o mě a já se nezajímala o něho. Věděla jsem pouze to, že se jmenuje Mason Wakefield a bydlí v New Yorku. Teď, když moje máma zemřela, se musím k němu přestěhovat. New York je velké město a otec mi přidělí řidiče, kterého nemůžu vystát a on nemůže vystát mě. Co se stane, když spolu začneme trávit víc a víc času? 30.9.2019//7.8.2020

*Příběh je inspirovaný úžasným filmem,muzikálem a knihou. Podobnosti nejsou náhodné, přesto je to originál.* Angelika žije už od malička ve známé Londýnské opeře. Jení rodiče se o ní nikdy nestaraly a tak se jako devítiletý sirotek uchýlila k jedinému místu, kde mohla být skrytá. Nikdo si nikdy nevšiml, že je v opeře dívka s maskou, bylo tam tolik lidí, že se mezi nimi ztratila a tak jí to vyhovovalo. Jednou když procházela v podzemí pod operou, objevila tajné místo které se jí ihned zalíbilo. Bylo tu slyšet vše co se dělo na jevišti a byla tu dokonale skryta. Jednoho dne však, když jí bylo dvacet let, uslyšela z jeviště nadpozemský hlas. Byl tak svůdný a podmanivý, že musela vidět kdo je jeho majitelem. Okamžitě se do něj zamilovala, ale kdo by chtěl dívku se znetvořenou tváří, která žije v podzemí opery? ♥♥♥Díky za jakoukoliv podporu ♥♥♥ Beatrisie Rosseau

Nejlepší umístění # 1 v katedorii Teen fikce ♡ Takové to, když vyrůstáte s osobou stejně ujetou, jako jste vy. Jak to jen říci, jejich první setkání bylo už v porodnici, kde ji hned začal škubat vlasy a to se jí tam sotva nějaký našel. Postupně bylo nějaké to brečení, kradení kostiček, autíček, poté i pastelek, až to vyvrcholilo k tomu, že místo mlácení Barbie o hlavu, se z nich stali nejlepší kamarádi, kteří spolu trávili všechen čas, který jim řidiče dovolili. Pak se, ale nedivte, že jsou úplně stejní, když spolu byli pořád. Bohužel se jejím rodičům naskytla lepší práce na druhém konci republiky. Jako pětiletá to brala za menší výlet, jenže ten se prodloužil o nějaký ten pátek, vlastně o roky navíc. Přišel jeden o druhého a postupem času už tu ani ty vzpomínky na pískoviště nebyly. Ale říká se, že když jedna kapitola života skončí, jiná začíná. A tak to bylo hlavně u nich. Zajímavé, jak tenká může být čára mezi kamarádstvím, láskou a nenávistí. Příběh je určený pro ty, kteří milují humor a romantiku v jednom příběhu, tak jako já ^^

On nemluvil na její počest. Ona nemluvila na jeho počest. Přinesou jim ty nekonečné minuty beze slov něco? Propojí se jejich ticha někdy dohromady v jedno? Jsou oni jediní lidé na světě, kteří mlčí? Všichni milujou hluk a hlasitou hudbu. Ale proč? Co je na tom tak nádherného? Tyhle otázky si klade ona. Tichá dívka. Pro některé němá. Tyhle otázky si klade on. Tichý kluk. Pro některé nepochopitelný. Pokračování knihy 'Tichá'.

Ticho to je záhadná věc. Často nám připadá, že ticho slyšíme, ale není tomu tak. Spousta lidí ho nezná. Může být však jedinný přítel mnoha. Ticho je jednoduše řečeno záhada. A tahle záhada opřádá i jednu dívku. Tichou a tedy záhadnou. Pro spoustu lidí neviditelnou. Možná jí to ticho může někdo zničit. Možná...

Do života šestnáctileté Ellie Frankové vstoupí hned několik změn. Nastupuje do 1. ročníku na střední škole. Bude bydlet na internátu, seznámí se s novými lidmi, ale hlavně se chce bavit! Jak se se vším popere? A bude do toho zapletená jen ona, a nebo i někdo jiný. Vše se dozvíte v mém prvním příběhu School days... Poprvé #1 v ROMANCE se 79,9K přečtení: 19.4.2017

Byla stejně vina jako každý v její rodině. Měla to vepsáno v duši, měla to dané v krvi a dokonce i v genech. Její otec byl nejznámější mafián, který šéfoval mnoha gangům. Ona o to nestála, ale stále jí něco k zabíjení lidí táhlo tak jako jejího otce. Matka zemřela při porodu a tak od té doby žije ve velkém v domě se svým otcem a starším bratrem. I když si její otec nepřál, aby jeho jediná dcera pokračovala v jeho životě, nezabránil tomu a stala se z ní ta nejlepší v jejím oboru v zabíjení lidí. Udělala to bez jediné chybičky a přes její nevinnou tvářičku lidi mučila až do jejich smrti. Byl to její koníček a stalo se to jejím životem. „Říkala jsem ti, že jsem nebezpečná" řekla jsem naštvaně. „Jenže já jsem stejný akorát v jiném oboru" ušklíbne se na mě. „Pokud se to můj otec dozví, zabije mě" řeknu mu. „Myslíš, že mě by nezabil?" odpoví sarkasticky.

Chodil sem každou noc. Každou noc si platil jen za mě. Chtěl, abych mu tancovala, abych se pro něj svlékala, aby se mě mohl jen on dotýkat. Říkával, že jsem naprosto dokonalá. -- |Varování: V příběhu se objevují vulgární výrazy a sexuální scény| ©2017 All rights reserved | @smilebabe_ | Romance | 15+

Ona: Kdyby mě postřelili, dal bys mi krev? On: Proč se ptáš? To bych se měl ptát spíš já Ona:Proč? On:Protože kdyby tě postřelili, stál bych před tebou V příběhu se můžou vyskytovat chvíle.. věkem omezené .. 13+

Byla jiná. Nikdy se na nikoho neusmála, stále nosila černou barvu, která kontrastovala s jejími světlými vlasy. Ani si nikdy nenašla kamarády, natož přítele. Vždy byla sama, drzá a jakoby odřízlá od zbytku světa. Musel se stát zázrak, aby s někým někdy navázala oční kontakt, ba dokonce s někým promluvila. Ostatní lidé jí neměli rádi, kvůli tomu, že nedávala najevo žádné emoce. Říkali ji „Ta bez emocí". Jenže když bude muset spolupracovat na školním projektu s kapitánem fotbalového týmu, bude muset mluvit. Co když nemluví a neusmívá se záměrně? Příběh je zcela vymyšlený! Podobnost osob a míst není záměrná! completed on 17. 8. 17