Jaké by to bylo stát se na pár minut Alenkou v říši divů? Otevírat všemožně barevné dveře a při tom nevědět, kde to vlastně jste? Za každými se skrývá něco jiného. Co najdu za dalšími?

Patnáctiletá Anastázie žije se svou mámou na maloměstě.Táta jí zemřel, když jí bylo deset. Má nejlepší kamarádku Noru a podle ostatních žije nudný život. Krásná a inteligentní Anastázie má však i své tajemství: umí zabít pouhým pohledem a její schopnost reagující na zoufalství a citové vypětí nejde blokovat. ▪ ▪ ▪ Tohle prostě není možný... Asi už jsem nejspíš blázen nebo co... Nebo že by nějaká zvrácená nebeská ironie ? Vážně nevím, kdo vlastně jsem...co jsem... Možná představuju něco jako ztělesněnou boží pomstu..? Jsem šílená... Šílená a smrtící...

1.kapitola Ahoj volám sa Sherry a mam 14 rokov. Bývam vo veľkom meste v New Yorku. Tam sme sa presťahovali pred troma dňami pretože moji rodičia sa rozviedli a mamka si našla novú prácu. Otec stále mamku bil a nebolo iné rozhodnutie ako odisť od neho. Ako sme sa presťahovali tak som nastúpila na tu naj školu v New Yorku. Našla som si tam kamarátky. Raz prišiel do školy nový chalan. Úplne mal krásne modré oči. Bol taký krásny že ide po ňom celá škola. Všetci za ním doliezali. Ja som si ich nevšímala. Po pravde aj mne sa páčil. Raz prišiel za mnou. Najskôr sa na mňa len pozeral a potom sa pustil so mnou do reči:„ Ahoj ja som Luk a ty si..." Prerušila som ho.„ Ja som Sherry. Teši ma." podala som mu ruku. „Ty si tu tiež nová?" opýtal sa.„ Áno. Prišla som pred troma dňami do New Yorku. Moji rodičia sa rozviedli. Mamka si tu našla novú prácu a tak som tu." porozprávala som mu o svojom živote. „Môže ti niečo povedať?" spýtal sa."Jasné, prečo nie." usmiala som sa. "Milujem ťa!.....