To, co občas vyletí z hlubin mé černé díry v hlavě a dá se to klasifikovat jako jednorázovka.

Příběh ledovovlasého chlapce. Jeho hluboké, modré oči vidí svět v dětských barvách,každý mu vyčte jeho naivitu... Naučí se, jak to chodí a že ne všem jde o dobro? Poradí si po smrti svého staršího bratra? Splní si svůj sen a dospěje? Fantasy příběh plný výbušných emocí, ve kterém nechybí dobrodružství ani láska. (A pro ty, kteří četli Velmi chlípné vztahy - dozvíte se zde původ hlavní postavy.) Ve stínu, v mlze, stojí malý chlapec a zpívá píseň, co jiskřila. Modré oči vypadají, jako by spaly pod závějí dlouhých, světlých řas. Rty má jemné, jako bez krve a jeho bílá kůže září do tmy. Z mlhy vystupuje jako černý kříž velký strom, teď bez listí. Jak zvrácená je zima, když život sněhem nejistí. Proč se line táhlá melodie tmavým večerem, a měsíc kdesi na nebi zakrytém ji pije? Jeho záře, právě neviděná změní svou barvu do červena. Protože píseň, co chlapec malý zpívá není tak mrtvá, jak se může zdát. Píseň ze tmy démona vzívá a ten chlapec má ho k smrti rád.

Malý anděl s černými křídly a pokroucenou duší se dostal na okraj tohoto světa. Co když se od svých přátel dostane k nejnádhernějšímu a nejmocnějšímu upíru? Je to nebezpečí, nebo šance najít bezpečnou náruč, po které tak touží?

Krátké příběhy postav. Jsou okolo. Každý může uvěřit jejich pohledu, jejich úsměvu a osudovým příběhům. Každý je jiný, leč jeden rys sdílejí: nedobrovolně se dostali na okraj lidského světa. Sledujme příběhy těch, kteří nikdy nebyli lidmi a mají jiné ideály.