Daniel's father is accused of murder and he makes a bargain with a witch. Warning: this book is rated 18+ and is for mature audiences only.

Vracíme se do Alagaësie, 25 let poté, co byl zabit Galbatorix. Když se pro mladou trpaslici, dceru Orika a Hvedry, vylíhne dráče změní se jí celý život. Musí cestovat daleko na Východ, do Eragonova panství, kde podstoupí výcvik. A kdoví, co vše se nakonec semele.

Pozor! Dračice vydala hrdelní zvuk a já se ohlédla nad sebe. To monstrum se řítilo přímo na mě. Rozevřelo tlamu, zařvalo a chystalo se vychrlit oheň. Chtěla jsem přidat, zmizet od něj jak nejrychleji to šlo, když do mě někdo narazil. Zamotaly se mi nohy a já sletěla na zem. Všechny části těla protestovaly a mou tvář zkřivila bolestná grimasa. Chtěla jsem se vyškrábat na nohy, když jsem zpozorovala oheň. Zakryla jsem si hlavu rukama a nemotorně se snažila dostat z dosahu nesnesitelného žáru. Křik. Srdcervoucí křik přímo vedle mě, drásal mé vnitrnosti. Zadržovala jsem slzy silou vůle a přála si, aby to konečně přestalo. Cítila jsem spálenou kůži a štípali mě z toho oči. Všechen křik na chvíli přestal a ozýval se jen řev toho monstra. Sundala jsem ruce z hlavy a pomalu se otočila. Dech se mi zadrhl v krku. Zoufale jsem se snažila nadechnout, ale výjev přede mnou mi to nedovoloval. "Keiro!" Svět není takový jak si ho vysnila, ale snaží se ho zlepšit - k lepšímu.

Tato povídka je fanfiction na mnou velmi oblíbenou ságu Odkaz dračích jezdců od Christophera Paoliniho. Dovolila jsem si do svého příběhu vložit několik postav, míst a různých jazyků, abych navodila Christopherovskou atmosféru. Celé je to založené jen na mé fantazii, kdy jsem chtěla tento úchvatný čtyřdílný příběh rozvést do vymyšleného pokračování. Psala jsem pouze v duchu nekonečného vděku, který cítím k Paolinimu za to, že vytvořil dílo, díky kterému vznikla i tato story. Je to sice odlišné od příběhů, které jsem zde prozatím vydávala, ale doufám, že se mezi vámi čtenáři najdou i tací, kteří se od fanfiction zaměřených na skupiny a slavné osobnosti, rádi ponoří do něčeho zcela jiného, jako je toto. Užijte si proto čtení této povídky, kterou píši srdcem a věřte, že bych si za ni v životě nic nepřivlastnila. Je to jen pouhý vděk.

Příběh o 26ti leté ženě s temnou a složitou minulostí, která doufá, že se do jejího života zase vrátí alespoň náznak štěstí a naruší rutinu jejího života. To se také stane, když na dveře u jejího bytu zaklepe 10ti letý chlapec. A řekne tu větu, co jí změní život.

Nejsem Jedi, nejsem ani Sith, už dávno nepatřím k Umrlčí hlídce a k Povstalcům nikdy patři nebudu. Impérium nenávidím a v Novou republiku moc nevěřím. Nehledím do minulosti a nečekám na budoucnost, je jen tady a teď. Nemám rodinu a mí přátelé umírají v boji, který nemá konce. Kdo jsem? Jen jeden rebel z Mandalore.

"Cože?!" Zopakovala jsem svou myšlenku, protože mi bylo jasné, že je neumí číst. Zarazila jsem se. Neumí číst myšlenky? Právě to, se mi spojovalo. On a myšlenky. 'Ne on, ale já.' Hlava se mi zatočila a hlas uvnitř ní zavrčel. Zmateně jsem se rozhlížela po jeskyni a on můj nechápavý výraz asi zachytil. "Mluví k tobě, že? Myslel jsem, že si to ty, ale nebyl jsem si jistý." Na čele mi vyskočila hluboká vráska a já si poposedla i když to obnášelo další bolestný zážitek. "Že jsem kdo?" 'Dračí dcera.' Ten hlas znovu zavrčel a vchod do jeskyně potemněl. Zelený drak v něm seděl s pohledem upřeným na mě. "Kdo to ke mě mluví?!" Vykřikla jsem vyděšeně a pohledem probodávala mladíka stojícího vedle mě. "To ona, je to tvůj drak." "Keira?" Vzlykla jsem. "Takhle se jmenuju?" Pokračování příběhu Story of Dragon.