Erotická komedie o mladé architektce Minie, jejím sousedovi Seanovi a o jejich věčném válčení, které jim Seanův kocour Čiko nijak zvlášť neulehčuje. UPOZORNĚNÍ: Příběh je psán v mých úplných začátcích, když mi bylo čerstvých 15 let a je inspirován knihou Nabíječ od Alice Claytonové, čili zde narazíte na několik společných prvků, nicméně děj jako takový je odebírán jiným, mým vlastním, směrem :) |Upozornění: V příběhu se objevují vulgární výrazy a sexuální scénky| ©2015 All rights reserved | @Terectioncandy | Romance | 15+

Druhý díl Tolerance. Tentokrát je to o Charliině nejlepší kamarádce Biance, které se říká B. Bianca je jen na sex na jednu noc. Ale pak potká muzikanta, se kterým se nevyspí, ale bude po něm toužit jako už dlouho po nikom. Snaží se vše udržet v kamarádských mezích, ale jejich přitažlivost jim v tom velice brání. Povídka plná zvratů, sexu, lásky ale i hádek. Doufám, že si to užijete :) # 9 v Teen fikce (7.5.2016)

Plány Severuse Snapea byly téměř dokonalé, dokud se neobjevila Hermiona Grangerová a něco, s čím nepočítal.. 3.3.2017 Č. 12 V KATEGORII FAN FIKCE

Příběh o dvou stejných duších, které mají zkrátka jen rozdílné vzhledy. Jenže lidské předsudky jsou příliš silné, a když se dva lidé s naprosto odlišným původem rozhodnou chodit ruku v ruce, bezděky si musí prosazovat, že na to mají právo. ©2016 All rights reserved | @Terectioncandy | Short story | 13+

Krátký náhled do života novopečených rodičů, kteří dělají všechno proto, aby byl jejich malý Chris šťastné miminko, přičemž se snaží zvládnout i své pracovní povinnosti a spoustu dalších věcí. Kocouři jim to samozřejmě opět neulehčují a... co dodat? Chris vám to v příběhu už nějak vybreptá. |Upozornění: V příběhu se objevují vulgární výrazy a sexuální scénky| ©2016 All rights reserved | @Terectioncandy | Romance | 15+

„Bráško?" „Ano, princezno?" „Proč ti říkají buzna? Co to je?" „Víš, to je zlé označení pro jiné lidi jako jsem já." „A je špatně, že jsi jiný?" „Není, ale to oni nechápou. Nemají mě rádi." „Já tě mám moc ráda a budu taky jiná. Budeme oba dva jiní." „Jsi moje zlatíčko, co?" „Bráško? Co to bylo za ránu?" „To byl strýček." „Aha." „Takže se utíkej zamknout do pokoje a nikomu neotvírej, ano?" „Ano, přijdeš pak?" „Jasně, že ano a teď utíkej." Takhle si tě pamatuju, bráško. Jako usměvavého a vždy veselého, ale byla jsem příliš malá na to, abych pochopila, co se děje pokaždé, když zamknu dveře. Je mi to moc líto, bráško. Tak moc... - Upozorňuji, že se jedná o příběh s krátkými kapitolkami založených na dialogu, ve kterých se vyskytuje násilí, sebepoškozování, vulgární výrazy a homosexualita. Děkuji za pochopení.

Ten pult za ní? Přesně tam bych ji v ten moment přitiskl. Šílel bych z jejího dechu, z jejího měkkého těla. Ze stonů, co by se jí draly z pusy, když by opakovala moje jméno. Kompletně bych ji obalil do svých rukou, aby už nikdy nemohla odejít. A pak bych ji líbal, přivlastnil bych si její rty, až by nám oběma nezbyl žádný vzduch v plicích. Až do toho momentu, kdyby naprosto zkrotla a přiznala, že je moje. Jenom moje. *** Zhluboka jsem se nadechla a pak jsem udělala tu největší chybu, jakou jsem jen udělat mohla. Já se na něj podívala. Bylo to v jeho očích, něco, co se odráželo. Něco, co by mě položilo na kolena, kdyby mě nedržel tak pevně přibitou ke zdi. Nejspíš to bylo tím. Nebo jeho blízkostí. Nebo pevnou náručí, ve které mě držel jako bezbranné dítě. Možná tím dechem, co mi pořád brněl na krku, nebo vůní, co mě opanovala. Nebo zkrátka tím, že jsem tam s ním v ten moment prostě být toužila. Ačkoliv jsem si to odmítala přiznat. Jednoduše jsem zkrotla. Mohla jsem se snažit ignorovat to jakkoliv jsem chtěla, stejně to nešlo, necítit jeho oči na sobě. Byla to jako nějaká pošahaná síla, co mě k němu táhla, a já se nedokázala na něj nedívat. Nevracet mu ten pohled zpátky. A v tu chvíli pro mě přestal existovat svět. Zůstal tam už jen malinký prostor, slabá světla, já přitisknuta ke zdi, on, přitisknutý ke mně, mé bušící srdce a jeho hluboký dech. On byl jediný, koho jsem kdy milovala.

On je princ. Ona je služka. Ale tohle není pohádka. Vítejte v příběhu o zoufalých ale statečných činech, temně rudých ale upřímných slzách a bolavých ale překrásných srdcích. Vítejte v pohádce, která vlastně ani pohádkou není. 2017 |El Merible

!WARNING! OBSAHUJE SPOILERY Z PRVNÍHO DÍLU! (najdete jej zde: https://www.wattpad.com/story/60476466-his-guardian-cz ) Bylo nebylo, za sedmero horami a řekami žila dívka. Jenže i když to byla princezna, tak to pořád není pohádka. Willow se konečně dozvěděla pravdu o svém původu, a byť z něj není nijak nadšená, královské povinnosti nejsou nic v porovnání se strýcem z královského rodu připraveným ji zavraždit. Všemožně se vyhýbá návratu do rodné vlasti, ale svému osudu stejně neunikne. Ale život na zámku není pro vojáka žádný med, a ani Sebastiánova snaha z ní udělat šlechtičnu nedosahuje patřičné účinnosti. Záhy jí ale přichází na pomoc její bratranec Azriel, Haroldův syn. Ale jablko nepadá daleko od stromu... nebo ne? Nad Solesií se stahují temná mračna a kdo ví, kdy zmizí, pokud vůbec někdy. cover by: VeruunWek

Děti hvězd. Čtyři sourozenci narození každý v jiném ročním období. Být jedním z nich znamená mnoho získat, ale taky ztratit. Své o tom ví Muelhauptovi. Během pár měsíců poznali, co jejich výjimečnost obnáší. Od počáteční nedůvěry se dopracovali až ke smíření s tím, kdo jsou a jakou roli ve světě hrají. Nebo alespoň někteří. Ti ostatní o sobě dále pochybují. A i přes to je čeká první důležitá mise, na které stojí záchrana životů. Jenže ocitnout se v krajině zpustošené válkou, v zemi, kde pravidla dávno neexistují, to nebude snadné. Stačí jeden nepozorný krok a z přátel se stane jen trýznivá vzpomínka. Kdo po sobě zanechá bolest v srdci a s kým se seznámí? To je ve hvězdách. POZOR: Jedná se o druhý díl příběhu Děti hvězd, který najdete na mém profilu. Bez přečtení prvního dílu vám bude chybět mnoho důležitých informací a nebudete chápat souvislosti. Takže doporučuji přečíst nejdřív první díl. Za opravy textu moc děkuju Antilii. Za nádherný cover děkuju úžasné Eloran. 7. 5. 2018 #6 v kategorii fantasy