Znal jsi mé jméno, s tím jsem mohla klidně i umřít. Ale mi to nestačilo, chtěla jsem víc. A někdy chtít víc znamená mít míň. Nesnáším přísloví 'jen věř a všechno dokážeš.' Lásce neporučím ani kdybych věřila z celého mého srdce. Ikdyž jsem stejně nevěřila. #14 v Povídce 13.5.17 a den, kdy jsem zjistila, jak to můžu zjistit. Wohoo !

Parker Black. Lydia Lorenz. Jeden krůček mezi láskou a nenávistí. #1 in teenfikce - 20. 04. 2017 #3 in teenfikce - 04. 03. 2017 original story: _levya_

,,Jak se jmenuješ?" Zeptala se dívka s velkýma, kulatýma brýlema. Pramínky vlasů si dala za uši a poklepala rukou chlapcovi před ní na rameno. ,,Nemám jméno." Řekl, když se otočil. ,,Každý má jméno." Šeptne dívka zmateně. ,,Já nejsem každý, zlato." 7.března - #1 v povídce

BUM... a byl konec.

Pamatujte, že to mají být horory a ne pohádky, takže není mojí povinností psát příběhy s dobrým koncem.

,,Nikdy jsem si nemyslela, že to dopadne takhle." Jmenuji se Katrin. Je mi 15 let a jsem hrozně stydlivá, citlivá a nesmělá. Nerada se seznamuji, ale rodiče se rozhodli, že se budeme stěhovat. Táta si našel novou práci ve městě a tak jsme museli. Do nové školy jsem se ani trochu netěšila a měla jsem důvod. Z nové školy se stala noční můra. Každý den probrečím, straší mě noční můry, bojím se zítřka a nechci tu být. Moji spolužáci mě nenávidí. Vím to, až moc dobře. Možná se to někdy změní a nebo taky ne. Všichni jsou proti mně a nevím, jestli se to změní a už je mi to jedno. Třeba svůj názor někdy změním, ale to by se musel stát zázrak a já na tak velká zázraky nevěřím. Jsem Lukáš a chodím do deváté třídy. Jsem jeden z nejoblíbenějších kluků na škole a nehodlám to změnit. Všechny holky mě chtějí, ale já o ně nestojím. Na naší škole jsou samé malé a namyšlené kačenky se kterými si chvíli hraju a pak mě přestanou zajímat. Ještě jsem s žádnou, ale ,,nechodil". Jen pozlobit a nechat být. Začala mě, ale zajímat ta nová holka. Vypadá jako snadný terč a stálo by za to jí něco provést. Přeci jen je nová a nezná mě, takže pro mě začíná nová hra. Jen by to chtělo vymyslet nějaký plán. Ale mám být na ní zlý od začátku, nebo si s ní mám hrát a pak jí odkopnout a být zlý až potom? Co když nevyjde ani jedno?

Vždy si ho všimol v tričku inej farby. Reprezentoval sa nimi. Farby vystihovali jeho povahu a pocity. 🏳️‍🌈 Iba jeden obyčajný chlapec, o ktorom nikto nevedel, že existuje sa oňho zaujímal. Vedel ako sa cíti, a tušil, že potrebuje pozornosť. . . . #24 in Short Story: 22. júl 2018 _________________ © starsbae 2017

❝ Jsem barvoslepý. ❞ ❝ Zdravím, barvoslepý, jsem Luke. ❞ © All Rights Reserved | zzirque 2016 Editováno 18/10/2019

Ty krásné žluté květiny ti to všechno poví.. ~ sbírka básní