Naléhavé! Nabízím práci služebné v mém novém domě, celodenně s vlastním pokojem, kde mi budete vždy po ruce, Vaše práce bude precizní a požaduji znalosti vaření. Na výplatě se domluvíme, možnosti prémií. Edgar Aron Woodstock Služebná? Proč ne. Je tu jen jeden problém. Jsem kluk. rpg společně s @eu_son_o_mellor Vychází Úterý a Pátky

Byla to jen hloupá sázka. Jen hra s cílem ublížit a pokořit. Tak proč se to tak zvrtlo? Proč to není jen on kdo cítí bolest. Proč se to muselo stát zrovna mně. Proč se z předstírané lásky stalo něco víc. Proč jsem se do něj musel doopravdy zamilovat?

Charlie: „Seš strašnej šprt, víš to? " Já: „Jsem si toho plně vědom." Charlie: „Měl by ses taky někdy odvázat." Já: ,„Mně se můj život líbí." Charlie: „Přece nechceš skončit sám, ne? " Já: „Mám přece tebe." Charlie: „Mám tě fakt rád ale ty jsi prostě ztracenej případ. " Já: „Mě má rád každý..." Charlie: „Zas tolik si nefandi." Já: „To nepotřebuju. Fandíš mi přece ty. " Charlie: „Já tě fakt nesnáším." Já: ... (A já tě miluju.) PROBÍHÁ KOREKCE

„Tak co? Líbilo se ti to?" zeptal se odporně slizkým hlasem muž, tyčící se nad postavou drobného chlapce. Chlapec neodpověděl. Zarytě mlčel a propaloval pohledem podlahu, třásl se. Během chvíle na jeho tvář dopadla rána, která ho následně poslala obličejem k chladné zemi. „Na něco jsem se tě ptal!" zasyčel muž a za vlasy vytáhl chlapce zpět na nohy. Chlapec se na něj konečně podíval. „Ano, můj pane," zašeptal rozechvělým hlasem, „moc se mi to líbilo." Usmál se. Usmíval se i přes slzy, skrz které nemohl nic vidět. Usmíval se i přes bolest, kterou mu způsoboval každý nádech. Usmíval se, protože věděl, že i přes to všechno se nikdy nesmí přestat smát.

„Bráško?" „Ano, princezno?" „Proč ti říkají buzna? Co to je?" „Víš, to je zlé označení pro jiné lidi jako jsem já." „A je špatně, že jsi jiný?" „Není, ale to oni nechápou. Nemají mě rádi." „Já tě mám moc ráda a budu taky jiná. Budeme oba dva jiní." „Jsi moje zlatíčko, co?" „Bráško? Co to bylo za ránu?" „To byl strýček." „Aha." „Takže se utíkej zamknout do pokoje a nikomu neotvírej, ano?" „Ano, přijdeš pak?" „Jasně, že ano a teď utíkej." Takhle si tě pamatuju, bráško. Jako usměvavého a vždy veselého, ale byla jsem příliš malá na to, abych pochopila, co se děje pokaždé, když zamknu dveře. Je mi to moc líto, bráško. Tak moc... - Upozorňuji, že se jedná o příběh s krátkými kapitolkami založených na dialogu, ve kterých se vyskytuje násilí, sebepoškozování, vulgární výrazy a homosexualita. Děkuji za pochopení.

Žijeme v době, kdy hodně věcí přehlížíme, buď omylem nebo schválně. Jsme lhostejní k osudům lidí kolem nás. Jsme sobci, co se zajímají jen o sebe. Sam a ani Ryan takový nejsou. Sam je šikanován a nikdo si toho nevšímá. Vše se mění s příchodem nového žáka, Ryana. Pomůže Ryan Samovi? Nechá si Sam pomoct? Stanou se přáteli, nebo to mezi nimi bude jiskřit? Dozvíte se zde :-D Tento příběh je dílem mým a Tiktakbum. 16.5.2017 = 9. v kategorii Povídky 21.5.2017 = 4. v kategorii Povídky 25.5.2017 = 2. v kategorii Povídky 29.5.2017 = 1. v kategorii Povídky

Nepříliš společenský Christopher kvůli autonehodě oslepne a i přes jeho přesvědčení, že i nadále vše zvládne sám, si musel přeci jen najmout někoho, kdo by mu pomohl s každodenními starostmi. Tím někým se stal právě Jason, který se pokusí nejenom mu pomoci, ale také se dostat pod tu tvrdou slupku, kterou se Christopher obalil.

Příběh o klukovi jménem Haruko, kterému se změní jeho normální každodenní život zcela úplně něco jiného.