Příběh Lori, mladé krasobruslařky, která se nemohla rozhodnout, zda se stane jednou z dětí hvězd. Patří k nim, protože se narodila ve správný čas. Stejně jako její sourozenci. Chodí do školy, sleduje s rodinou hokejové zápasy, trápí se s matematikou a řeší každodenní nepříjemnosti, které jí život staví do cesty. Nicméně jeden problém vyřešit nedokáže. Kolem dívky a její rodiny se začne motat skupinka podivných lidí a ona rychle zjistí, že jsou nebezpeční. Než stíhá zkontaktovat policii, je pozdě. Je vhozena do cizího světa, aniž by věděla, co znamená být dítě hvězd. Jedno ví ale jistě - být jedním z nich je životu nebezpečné. A co ty? Patříš mezi ně? Opraveno: Prolog Kapitola 1-5 -za pomoc moc děkuji Deni Binderové ,,Náš osud není ve hvězdách. Je v nás." -William Shakespeare ,,Čtvrté místo? Beztak je to zase nějaká sračka. Pak jsem přečetla prolog a zírala..." -LenkaLB 23.11. 2017 #3 v kategorii fantasy 9. 2. 2018 #2 v kategorii fantasy 16. 2. 2018 #1 v kategorii fantasy 5. 5. 2018 ♥

Když Nira podstoupila Obřad Rozřazení, nikdo nevěděl co se v ní skrývá. Nebyl to jen výsledek zkoušek, co jí táhlo na univerzitu mágů, kde se měla učit tajům starodávné magie, ale byla to i její krev. Stejně tak ji její krev poutala i k samotné královské rodině i k muži, který se stal její noční můrou. ----- První díl série Dítě čtyř, ve kterém Nira poprvé zavítá na univerzit mágů kde se setká se svou později nejlepší kamarádkou Julií a díky které se také seznámí s princem Williamem, kterého doprovodí na diplomatické cestě do Seiny, ve které se setká se svým starým známým. Když nakonec zdařile splní svůj úkol a vrátí se domů, nečeká ji nic jiného než další dobrodružství, v podobě válečného konfliktu mezi její rodnou zemí a Meldejenskými ostrovy - ostrovy obývanými zlomyslnými piráty a všemožnými vyvrheli, kteří si na království již dlouhou dobu brousí zuby. Podaří se jí ochránit své blízké a zchránit svou zemi před mocí, která se skrývá v Meldejenských řadách?

Toto je příběh o tom, jak se může život změnit z minuty na minutu a z Vás se může stát někdo úplně jiný. Někdy prostě bolest, strach, starosti a další takové věci, musíte skrývat za něco, co se Vám dříve i protivilo.... Jmenuji se Liliana Gregory, ale všichni mi říkají Lily. Lily se mi více líbí. Je mi 16let, ale na tolik si vůbec nepřipadám. Vlastně už to nejsem ta Lily, co jsem bývala dřív. Okolnosti mě změnily, stala se ze mě zrůda, někdo kdo jsem být neměla a ani nechtěla. Dříve jsem bývala milá holka, která se chtěla se všemi bavit, chtěla, aby jsi mě všichni rádi... Ale pak se začala kazit jedna věc za druhou. Nyní ani pořádně nevím, kdo jsem. Jsem uzavřená, dělám něco, co se mi hnusí. Vlastně se sama sobě hnusím..

Měla jsem dokonalý život. Pak jsi přišel ty a od základu jsi mi ho změnil.

Plameny pohlcovaly velkou budovu zvláštní školy. Nikdo netušil, že uvnitř bojuje slepá dívka o život. Z očí jí tekly slzy a z hrdla se jí ozýval sípavý zvuk. Byla otřesena událostmi, které se právě staly a vůbec si neuvědomovala, že jí hrozí obrovské nebezpečí. Připadala si, že jí nikdo nerozumí, protože nevidí, co ostatní. A poprvé ve svém životě litovala, že je slepá. Myslela si, že kdyby viděla, bylo by všechno lehké, protože ostatní vždy říkali, že ona má to těžké, ale jednou se těžce mýlila, měla to stejně těžké jako každý jiný člověk, jen ona byla jinak zkoušena.

I já jsem se rozhodla se velice neoriginálně připojit k sepisování psacích příruček. Snad zde najdete něco, co vám alespoň trochu pomůže. Upozornění: Příručku jsem začala psát pět let nazpět, s některými věcmi se už vůbec neztotožňuji.

Kniha plná vtipů kterou si určitě užijete. :)) Pokračování Vtipy vtipů 2 Děkuju za každé přečtení , hlasy a komenty! Poznámka: Tu knihu vám přeci nikdo nevnucuje! Tak si prosím odpusťte komentáře typu "chcípni" a td. není to příjemné. Někomu se to líbi! Hezký den! ❤🎈 #1 v kategorii humor 22.4.2018

Ten pult za ní? Přesně tam bych ji v ten moment přitiskl. Šílel bych z jejího dechu, z jejího měkkého těla. Ze stonů, co by se jí draly z pusy, když by opakovala moje jméno. Kompletně bych ji obalil do svých rukou, aby už nikdy nemohla odejít. A pak bych ji líbal, přivlastnil bych si její rty, až by nám oběma nezbyl žádný vzduch v plicích. Až do toho momentu, kdyby naprosto zkrotla a přiznala, že je moje. Jenom moje. *** Zhluboka jsem se nadechla a pak jsem udělala tu největší chybu, jakou jsem jen udělat mohla. Já se na něj podívala. Bylo to v jeho očích, něco, co se odráželo. Něco, co by mě položilo na kolena, kdyby mě nedržel tak pevně přibitou ke zdi. Nejspíš to bylo tím. Nebo jeho blízkostí. Nebo pevnou náručí, ve které mě držel jako bezbranné dítě. Možná tím dechem, co mi pořád brněl na krku, nebo vůní, co mě opanovala. Nebo zkrátka tím, že jsem tam s ním v ten moment prostě být toužila. Ačkoliv jsem si to odmítala přiznat. Jednoduše jsem zkrotla. Mohla jsem se snažit ignorovat to jakkoliv jsem chtěla, stejně to nešlo, necítit jeho oči na sobě. Byla to jako nějaká pošahaná síla, co mě k němu táhla, a já se nedokázala na něj nedívat. Nevracet mu ten pohled zpátky. A v tu chvíli pro mě přestal existovat svět. Zůstal tam už jen malinký prostor, slabá světla, já přitisknuta ke zdi, on, přitisknutý ke mně, mé bušící srdce a jeho hluboký dech. On byl jediný, koho jsem kdy milovala.

Kniha je o škole, kterou vede náš Pán. Dozvíte se zde o kolejích, vyučování a o spoustě jiných věcech. Na konci knihy si budete moci udělat test, do jaké koleje patříte. Tak si přečtěte o Voldemortovské verzi Bradavic.

Stačila jí pouze kniha a všechen ten chaos co okupoval její myšlenky. Kam jsi jen odešel, Dallasi? Shortstory #500 vidění a 51 votes -21.7. #1k vidění a 121 votes -28.7. #1 v kategorii povídka -8.12. 2016