Nechápu..... Blbosti, co nechápu. Ať už činnosti, co děláme v běžném životě, či nějaké připomínky ke knihám tady na Wattpadu. Upozornění: -možná budu trochu nadávat, takže vstup na vlastní nebezpečí -nehejtuju, pouze komentuju a nechápu ;)

„Foukni a něco si přej" pobídla jsem ho a do detailu sledovala jeho tvář. „Nevím co si mám přát" zadíval se mi do očí, ale já uhla pohledem. Sehla jsem se k další pampelišce „Přej si něco, co ti není lhostejné. Co tě nikdy neomrzí. Co budeš opečovávat zbytek svého života. Něco originálního" nahla jsem hlavu na stranu a zadívala se na tu krásu. „ A dám ti radu. Nepřej si štěstí, zdraví a lásku. Tyto věci jsou nepředvídatelné. Přijdou sami, zrovna ve chvíli, když to nejvíc nebudeš čekat. A pokud ne, udělal si něco, za co si tyto mocné dary nezaslosloužíš." opět jsem pohledem vyhledala jeho tvář a povzbudivě se usmála. Zavřel oči, nadechl se a foukl. Chmýří pampelišky se po směru větru vydali plnit přání mého démona. Otevřel své tmavě modré oči a roztáhl své rty do krásného úsměvu. „Doufám, že se mi co nejdřív splní" zašeptal a věnoval mi malou pusu na čelo.

Myslíte si, že zvládnete cokoliv. Jenomže představte si, že vaše sestra už vás v jejím a maželovo baráku nechce a vám nezbyde nic jiného, než se odstěhovat na kolej. Ale to není nějak hrozné, že? Vyvedu vás z omylu, když řeknu, že jsou obsazeny všechny byty, kde byste bydleli s člověkem stejného pohlaví, byli byste nuceni bydlet s člověkem opačného pohlaví, změnili byste názor? V případě hlavní hrdinky Cristal to snad ani nebyl člověk. Kdo by se každý den těšil do školy nebo si snad měřil snídani, aby do školy přišel včas a neměl problém. Řekli byste, že nikdo, bohužel Cristal se přesvědčila o opaku. Matthew má všechno do jednoho puntíku naplávovaný. Od délky dělání úkolů až po dobu strávenou na záchodě. Ano, je to blázen. Když do jeho života přijde něco nevídaného, nenaplánovaného, změní to život jak jemu, tak i Cristal. Příběh lásky i nenávisti dvou naprosto odlišných jedinců.

„Promiňte, ale tohle je oddělení pro děti" „Nechte toho!" „Promiňte, já nechtěla" „Mohl bys mě nechat na pokoji?" „To je v pořádku" - Začalo to pouhou náhodou, ale vzrostlo z toho něco víc. Bohužel to pomalu, ale jistě ničilo všechny toho zúčestněné. Cover by: @natalii_D (moc děkuju)