přibeh divoke nespoutane klisny

Chci předem upozornit čtenáře, že tuto knihu vedu skoro dva roky, tak neposuzujte hned podle prvního obrázku, ale koukněte se hlavně na ty poslední :D. Vím že podobné knihy vytvořilo tuny lidí ale já si nemohla pomoct... V této knížce budou všechny kresby a obrázky které budou vypadat alespon trochu dobře. Sama je budu komentovat a vy doufám taky :D. Nejlepší umístění: #21 v NÁHODNĚ

Ahoj, jsem Ester. Je mi 17 a za 3 měsíce mi bude 18. jsem dětinská,celkem nesmělá což mi dělá problém a potom jsem důvěřivá co je moje slabina. Jinak mám dlouhé hnědé vlasy, které sahají nad pánev, dále mám mám ofinu , která je dlouhá až k ramenům. Z ofiny mi vylézají veliké tmavé oči, které lemují dlouhé černé řasy. Trochu níže mezi očima vylézá špičatý nos , pod kterým se usmívá či mračí větší ústa. Bydlím na západě Čech v Karlovarském kraji v nějaké díře jménem Božičany. Máme tu školu , kam jsem jako malá chodila. Dále tu máme hřbitov , kde mám pohřbené předky. A jako poslední je fabrika, tam pracuje můj táta a díky tomuhle 'bodu' tady máme asi 4 lomy. A na rovinu kdo by se tam nechtěl podívat? Jenom ten kdo je absolutně nudný takže vypravuji tu historku... * Byl krásný den a já s kamarádkami (Jessica, Vaness, Ája a Nela) vyrazila na lom. Bylo to super, ale najednou Jessica vedoucí skupinu zapadla popas do kaolínu začali jsme jí vytahovat a taky že se povedlo. Museli jsem najít pevné místo , po kterém přejdeme . Ach jo Vaness zapadla , nenašla příliš pevné místa takže se propadla po kolena. Museli jsme jí vytáhnout a jak nečekaně se to podařilo. Prostě jsme pokračovali a když jsme se dostali na 2. stranu tak jsme se otočili a šli zpět, ale když už jsme skoro pryč přijeli tatry a my se museli dostat co nejrychleji pryč, protože to byl zakázaný prostor. Přeskočili jsme potok přes který jsme přišli a schovali se za kopeček.* Byla to sranda, ale teď mojí vísku opustím, protože jsem byla přijatá na vysokou v Praze , kde budu studovat medicínu. Takže mám poslední týden než odjedu.