Vychází jako kniha! Nikdy předtím jsem na táboře nebyla. Nikdy předtím jsem tam ani nechtěla. Nezajímala jsem se o velká přátelství, vždy jsem si stačila sama. Stačilo mi být s mýma dvěma bratry. Nikdy předtím jsem o lásku nezavadila. Nepřipadalo mi to jako něco nutného. Spíš to pro mě slovo láska znělo obyčejně. Nikdy předtím jsem nepotkala někoho jako je on. A tenhle tábor vše změnil.

Jsem Elizabeth. Můj život je normální, jen já jsem jiná. Jsem Láva, nejsem jen oheň nebo jen Země. Živly se nám zvrtly, a tak se rodíme my. Děti živlů Nejsme ani jako naše rodiče, musíme se učit sebeovládat někde jinde... #21 Fantasy - 21.3.2016 #13 Fantasy - 28.3.2016 #10 Fantasy - 5.4.2016 #4 Fantasy - 12.4.2016 #3 Fantasy - 17.4.2016 Hej! :D #2 Fantasy - 21.4.2016 Fáááák :D #1 Fantasy - 15.5.2016 Nekecéééj :D

,,Seberte sílu! Odvahu! Vše co máte musíte dát do ochrany země!!! No tak! Bojovat až do konce!!! Za Ërenestte!!!!", řval nabuzeně plukovník, jezdil na černém hřebci podél asi stometrové řady vojáků, která ovšem pokračovala i dál dozadu. Celkově tu mohlo být dva tisíce vojáků. Tři nejvyšší seděli na koních a řvali svoje povzbuzovací kecy na již dost vyklepanou armádu. Ze západu se nad nás hnaly temné mraky bouře. Jak příhodné, že? Já stál vedle Doriana na úplném konci řady. Oba ve stejné zbroji jako zbytek armády. Stáli jsme rozprostřeni na obrovském poli za hradem. Na horizontu se začaly objevovat nejdříve špičky kopí, poté hlavy a nakonec celé řady vojáků. Bylo jich moc. Hrozně, kurva sakra hodně. Určitě více než nás. Všichni v matně černé zbroji, v čele jeli tři ohromní černí koně a na nich velitelé celého masakru. Kralevic uprostřed, Donovan po jeho pravé ruce a Alicie levé. Koně měli na sobě taktéž zbroj. Neviděl jsem dobře, ale skoro by se zdálo, že na čele měli asi půlmetrové kovové rohy. Jen jsem spolkl bolestivý sten a poznámku na můj zadek, a raději si zastrčil rudý pramen vlasů za ucho. ,,Bude to dobrý, uvidíš...", zašeptal Dorian a nepatrně se mi otřel brkem o kotník. Přesně tohle jsem potřeboval... Nějaké milé gesto, něco, co mi dodá odvahu. ,,No, nevím...", vydechl jsem a snažil se nevnímat hlasy všude okolo a potlačit vedlejší účinky morfia. Mimoto se mi také vrátil můj sen z lodě. Jestli je to pravda... Udělalo se mi mdlo. 12/11/16- #14 ve fantasy Moje prvotina, mějte prosím smilování.

Už od svých 13 let nevím, kdo doopravdy jsem. Přesněji nevím kdo MÁM být. Stačila jedna jediná chyba, díky které nemám kamarády, díky ní se mě matka bojí a díky ní jsem navštívila více psychologů, než dokážu spočítat. Ale vždy, když na to vzpomínám říkám si, jestli to byla doopravdy chyba? Vždycky je ve mě něco, co mi říká, že to co jsem provedla bylo správné, ale mé okolí je jiného názoru. To jsem si do teď myslela, ale to jsem nevěděla, že bude stačit jeden hloupý deník, abych zjistila kdo mám být. Abych našla smysl svého života. A abych řekla pravdu tomu, koho miluju... 2016: 9.10. #12 Mystery/Thriller 16.10. #9Mystery/Thriller 2017 16.1. #29 Mystery/Thriller 28.4. #7 Mystery/Thriller

,,Tvoje moc je větší, než si myslíš. Dokážeš velké věci." Dívka s neobvyklým nadáním musí zvládnout neobvyklé věci. Dokáže ustálit Elementy a nastolit rovnováhu? Klišé? Možná, ale já doufám, že každý příběh má něco odlišného od těch ostatních. 13.5.2016- #3 kniha ve Fantasy 12.6.2016- #2 kniha ve Fantasy

Sheila Darristonová je lovkyně. Její prací je zabíjet nestvůry. Telefonem jí chodí další a další zakázky. Pokaždé to probíhá stejně. Dostane peníze, zabije upíra, vlkodlaka nebo čarodějnici a pak rychle zmizí. Tak tomu bylo aspoň doposud, dokud nepoznala jeho... •••••••••••••• Příběh plný přátelství a lásky, ale i zla číhajícího všude kolem...