„Bráško?" „Ano, princezno?" „Proč ti říkají buzna? Co to je?" „Víš, to je zlé označení pro jiné lidi jako jsem já." „A je špatně, že jsi jiný?" „Není, ale to oni nechápou. Nemají mě rádi." „Já tě mám moc ráda a budu taky jiná. Budeme oba dva jiní." „Jsi moje zlatíčko, co?" „Bráško? Co to bylo za ránu?" „To byl strýček." „Aha." „Takže se utíkej zamknout do pokoje a nikomu neotvírej, ano?" „Ano, přijdeš pak?" „Jasně, že ano a teď utíkej." Takhle si tě pamatuju, bráško. Jako usměvavého a vždy veselého, ale byla jsem příliš malá na to, abych pochopila, co se děje pokaždé, když zamknu dveře. Je mi to moc líto, bráško. Tak moc... - Upozorňuji, že se jedná o příběh s krátkými kapitolkami založených na dialogu, ve kterých se vyskytuje násilí, sebepoškozování, vulgární výrazy a homosexualita. Děkuji za pochopení.

Jak se James a Lily mohli dát dohromady? Jak Pobertové prožívali svůj poslední ročník? Jak vypadal jejich život po opuštění bezpečí, které jim poskytovaly Bradavice? To vše a mnohem více se dočtete v této povídce. UPOZORNĚNÍ: Pokud Ti je méně než 12 let, tak si tento příběh prosím schovej do wattpad knihovny a pár let počkej...

NOVA KNIHA! Kdo by čekal, že v polovině roku nastoupí do školy student, který mi změní vše, co jsem doposud znala? Měl to být jen další obyčejný rok s mou rodinou a mými nejbližšími přáteli. Ale objevil se on!

Mé jméno je Claudia Hamptonová a je mi sedmnáct let. Můj otec se už nemohl dívat na to, jak trávím skoro všechen čas u počítače, nebo mobilu, a tak se mě rozhodl přihlásit na tábor. Tábor, který mi překroutil život. Cover by: Adri1616

#1 in romance 2016/2017 #1 in fanfikce 2016/2017 #3 in fanfikce 16.11.2016 •V příběhu se objevují drsné scény• Jmenuji se Amy Green. Je mi šestnáct let. Věnuji se fitness a studiu. Můj život není nijak zajímavý. Prostě obyčejná holka co nekouří, nepije ani jiné věci co dnešní mladiství provozují. Nemám nějak moc kamarádu ani kamarádek, jen pár a ti mi stačí. Moje máma pracuje jako módní návrhářka a je docela uznávaná, takže je skoro věčně pryč na cestách a můj táta vede firmu v Dánsku obvykle se vrací až za 3 týdny a protože jsem jedináček často bývám sama doma, ale jsem velice samostnatná a vše si dokážu udělat sama, rodiče mají ve mně velikou důvěru, takže se nebojí mě takhle nechat samotnou doma . Jmenuji se Justin Bieber. Je mi osmnáct let. Můj život je velice zajímavý. Rodiče mám hodně bohaté, takže mám všechno co chci. Ani si o ty věci nemusím říkat,protože rodiče mi posílají peníze na účet a že to není málo. Mám 2 sourozence , malého brášku a sestřičku na které nedám dopustit. Miluju párty, chlast, cíga a sex . Nebudu lhát v posteli jsem jich měl víc, než napočítáte do deseti. Nejsem na vztahy. Beru to jako relax. Nic to pro mě neznamená. Láska? Velký shit.

Vychází jako kniha! Nikdy předtím jsem na táboře nebyla. Nikdy předtím jsem tam ani nechtěla. Nezajímala jsem se o velká přátelství, vždy jsem si stačila sama. Stačilo mi být s mýma dvěma bratry. Nikdy předtím jsem o lásku nezavadila. Nepřipadalo mi to jako něco nutného. Spíš to pro mě slovo láska znělo obyčejně. Nikdy předtím jsem nepotkala někoho jako je on. A tenhle tábor vše změnil.