Jde o RPG hru, ve které se Mizuki, který od dětství žije sám na ulici a nesnese lidský dotek, pokusí opět důvěřovat lidem, přesněji Ryuujimu, s kterým se poprvé střetne v noci při jedné ze svých pouličních rvaček. Podaří se Ryuujimu s Mizukim spřátelit a pomoci mu nebo mezi nimi vznikne dokonce mnohem silnější pouto? Vše se dozvíte v následujících kapitolách.

Kioshi Shun je tichý student, který nemá moc přátel. Nerad se seznamuje a vyhýbá se veškerým společenským událostem. Je velice chytrý a inteligentní. Jednou ho však zaskočí jeho spolužák Tomoe Narumi svou nabídkou pracovat s ním za barem. Práce za barem ale vyžaduje společenský přístup a hlavně je zapotřebí komunikace. Kioshi sám neví, jestli takovou práci přijmout, ale jeho rodiče už ho dlouho tlačí do brigády. Tak řekne jen: ,,Ano."

,,Nešálí mě zrak? Opravdu vidím paní Nedostupnou brečet?" pronesl Chris posměšným tónem. ,,Musíš se pořád chovat jako největší debil?" vykoktala jsem ze sebe, snažíce se potlačit pláč. Rozhodně jsem nechtěla dát tomu idiotovi další záminku k posměchu. ,,Užíj si brek i situaci kvůli níž brečíš!" řekl a odešel. Bezcita. Debil. Idiot. Magor. Kdyby tak věděl...... #2 v kategorii Teen Fikce ♥

Dovolená. Čas na odreagování, zábavu a užívání. Jenže když se člověk den předtím rozejde se svou druhou polovičkou, i krásná, jasná obloha se ihned zatáhne a svět potemní. Ne vždy ale zůstane obloha navždy zatažená. Někdy se možná objeví někdo, díky komu je svět opět jasnější. Někdy se možná ale objeví někdo, kvůli komu obloha časem ještě více potemní.

Kytara v náručí a rockové tóny vycházející zpod jejích prstů - tak si Larissa Hudsonová představuje absolutní štěstí. Nejraději by strávila každou volnou chvíli ve zkušebně s přáteli a vytříbila svou lásku ke hraní k dokonalosti. Po smrti snoubenky strýce Jima se však Lara vzdává svých snů a přestěhuje se k němu, aby mu pomohla překlenout těžké období. Šum lesů, kouzlo malého městečka a noví spolužáci jí rychle vynahradí prvotní pocit stesku. Uhrančivý pohled kluka, kterého potkává na chodbách školy, jí ale neustále vyvádí z míry. Lara je zmatená. Rozum jí radí držet si od něj odstup. Jenomže její srdce, zvyklé tlouct v rytmu kytarových akordů, teď bije jako na poplach pokaždé, když jí její nový démon zkříží cestu. Co když zjistí, že svět, který znala jen z pohádek a fantasy filmů, má na dosah ruky? A co vlastně může sedmnáctiletá holka vědět o lásce? Možná ještě vůbec nic. Možná ale daleko víc, než by ona sama tušila. najdete na Martinus.cz/sk

Ten pult za ní? Přesně tam bych ji v ten moment přitiskl. Šílel bych z jejího dechu, z jejího měkkého těla. Ze stonů, co by se jí draly z pusy, když by opakovala moje jméno. Kompletně bych ji obalil do svých rukou, aby už nikdy nemohla odejít. A pak bych ji líbal, přivlastnil bych si její rty, až by nám oběma nezbyl žádný vzduch v plicích. Až do toho momentu, kdyby naprosto zkrotla a přiznala, že je moje. Jenom moje. *** Zhluboka jsem se nadechla a pak jsem udělala tu největší chybu, jakou jsem jen udělat mohla. Já se na něj podívala. Bylo to v jeho očích, něco, co se odráželo. Něco, co by mě položilo na kolena, kdyby mě nedržel tak pevně přibitou ke zdi. Nejspíš to bylo tím. Nebo jeho blízkostí. Nebo pevnou náručí, ve které mě držel jako bezbranné dítě. Možná tím dechem, co mi pořád brněl na krku, nebo vůní, co mě opanovala. Nebo zkrátka tím, že jsem tam s ním v ten moment prostě být toužila. Ačkoliv jsem si to odmítala přiznat. Jednoduše jsem zkrotla. Mohla jsem se snažit ignorovat to jakkoliv jsem chtěla, stejně to nešlo, necítit jeho oči na sobě. Byla to jako nějaká pošahaná síla, co mě k němu táhla, a já se nedokázala na něj nedívat. Nevracet mu ten pohled zpátky. A v tu chvíli pro mě přestal existovat svět. Zůstal tam už jen malinký prostor, slabá světla, já přitisknuta ke zdi, on, přitisknutý ke mně, mé bušící srdce a jeho hluboký dech. On byl jediný, koho jsem kdy milovala.