Pokračování phan fikce Discovering Love Dan už si je konečně vědom toho, že je do Phila zamilovaný, ale ve špatnou chvíli, jelikož ho Phil z celého srdce nenávidí. A dává to jasně najevo tím, že ho docela úspěsně ignoruje. Ale Dan je zoufalý, protože čím dýl jsou s Philem od sebe, tím víc mu to láme srdce, a po chvíli už se s tím není schopný jen tak smířit. Ale má pořád na to, aby se do něj Phil znovu zamiloval, nebo bude už napořád nenáviděn tím klukem s modrýma očima? Originální anglická verze od @plisetsky!

Poodstoupil jsi. O nepatrný krůček. Ten pohyb si pamatuju, protože jsem zase cítil, jak se ve mně něco tříští. A viděl jsem ti v očích, že tebe to tříští taky. Dva roztříštění hoši. Dva porouchaní chlapci. Vždycky jsem věděl, že nebudu moct být s tebou. Ne na veřejnosti. Ne před ostatními. Ale nikdy jsem se s tím nedokázal vyrovnat. Proč je svět tak nespravedlivý?

,,Nic jsi necítil? Vůbec nic?" ,,Ne. Musel to být jen čistej chtíč." ,,Takže to můžu vzít tak, že to bylo jen v tu chvíli a ty už by jsi mě takhle jinak nechtěl?", zeptal se a Dan jen krátce přikývl. ,,Takže kdybych tě začal líbat, zastavil by jsi mě." ,,Samozřejmě.", odpověděl Dan bez jakéhokoliv zaváhání. Ale sám cítil, že ví, na co se Phil chystá. A měl pravdu. Chtěla bych říct, že tahle Phan fikce není moje práce, pouze překládám originální verzi z angličtiny do češtiny. Příběh patří jisté Courtney, kterou tady na Wattpadu můžete najít pod @plisetsky :)

Ústa vždy plné nadávok a sarkastických poznámok, hviezda triedy, agresívna a večne s niečím nespokojná... To je Flair Lanceyová. Každý však má svoje tajomstvá a ani Flair nie je výnimkou. Čo sa stane, ak sa jedného dňa všetky vyplavia na povrch? NaNoWriMo 2018

Maria Kowalski - jméno, které jsem musela zapomenout. Vlastně jsem se musela vzdát všeho. Přijmout však nové oslovení bylo asi to nejtěžší - bylo to totiž to poslední, co mě pojilo s rodiči. Nic víc jsem neměla. A i toho jsem se měla zbavit. Ztratila jsem toho hodně - nikdy jsem však netušila, že můžu ztratit víc. Že třeba můžu ztratit samu sebe. Když jsem se ale pak viděla - v těch civilních šatech bez žluté hvězdy, vlastně jsem se ani nepoznávala. Tolik let byla ta hvězda mým doplňkem a najednou byla pryč. Maria? Hannah? Nebo někdo úplně jiný? A to měl být můj nový život. Jak jsem ho ale měla žít, když jsem nevěděla, kdo vlastně skutečně jsem. Nebo mou duši vystihuje už jen to číslo vytetované na mém předloktí? Volné pokračování příběhu Za branami tábora, tentokrát pohledem Marie - nebo snad Hannah? Ideální nejen pro všechny, kterým v již zmíněném příběhu chyběl „šťastný konec" - kterého se snad nakonec všichni dočkáme - kam nás ale vlastně kroky Marie zanesou? To zatím nikdo netuší...

Je nesmierne ťažké stať sa slobodnou matkou v sedemnástich. A čo tak otcom? Aké to je, keď urobíte jedinú chybu, a odrazu musíte chodiť do školy, zohnať si brigádu, a popri tom všetkom sa namiesto stretávania s kamarátmi pri pive starať o bábo? Vás spoločenský život prakticky neexistuje. A čo ten milostný? Nehovoriac o tom, že vám na prsty šliapu prehnane starostliví rodičia.

Jistě by ho nenáviděl, kdyby mu nebyl tolik podobný. Kdyby nebyl tolik stejný, jako jeho první dětská láska. Vypadal přesně jako on, když se naposledy loučili na letišti. Ty stejné oči zaplavené slzami. Stejný ublížený výraz.

"Na lov zda smím se, lovče, ptát?" "- Při číhání roztřásl mne chlad." "Kde jeleni jsou skolení?" "- Dosud se pasou v osení." "Kde je tvá zpupnost zbojníka?" "- Z boku mi proudem uniká..." "Kam pospícháš? A co je ti?" "- Jdu umřít ve svém doupěti." (Rudyard Kipling: Knihy džunglí) Na motivy skutečných událostí. Dílo nemá dopředu stanovený konec. Status příběhu je "na pokračování", protože jde o částečnou biografii a kapitoly budou přibývat s tím, co se reálné postavě v budoucnu ještě přihodí. "Deník Lykantropa" je lyrické vyprávění bezejmenné postavy trpící lehčí formou vzácné psychózy, zprostředkovaný útržky z deníku (kurzíva) a komentářem (normální písmo). Dílo si klade za cíl přiblížit čtenářům život mladého člověka trpícího nevšedními psychickými problémy a ukázat, jak obtížný je život s touto diagnózou navzdory tomu, jak populární jsou vlkodlaci a psychopati v pseudokultuře moderních teenagerů, kteří ovšem nemají ani ponětí o tom, jaké to je, být "skutečným vlkodlakem".

Tronnor AU short story " Takže si vyber. Nebudu se tě ptát víckrát. Jeden den Connore. Jeden den s Troyem. A nikdo se nedozví tvé "malé" tajemství...."