Rachel je jen obyčejná dívka, která si prožila to, co si nikdy nepředstavovala ani v těch nejhorších nočních můrách. Příběh se začíná odehrávat až v ten moment, kdy se po dlouhých dvou letech vrací zpět do normálního světa, na který mohla hledět jen z okna svého pokoje psychiatrické léčebny. I když, normální... To není to slovo plně vystihující její pestrý životní příběh odehrávající se po návratu do jejího života, který se od základů celý mění. (Čtěte jen na vlastní nebezpečí! Příběh jsem psala před několika lety a mohu sama za sebe prohlásit, že kvalitní čtení to rozhodně není. :D Když tak jsem varovala.) Cover by: @RavenclawChild ❤❤❤ #44 v kategorii Romance, 30.5.2017 #9 v kategorii Romance, 14.6.20 #7 v kategorii Romance, 26.7.2017 #5 v kategorii Romance, 14.8.2017

„Synu, přenechávám ti svůj dům, stěhuju se k přítelkyni. P.S. nechal jsem ti tam malé překvapení, doufám, že se ti bude líbit." Přišla mi sms od otce. A takto začíná náš příběh... Moc děkuju za spolupráci AkemiManautsu, moc mě to baví. #25. v kategorii náhodně

Byla stejně vina jako každý v její rodině. Měla to vepsáno v duši, měla to dané v krvi a dokonce i v genech. Její otec byl nejznámější mafián, který šéfoval mnoha gangům. Ona o to nestála, ale stále jí něco k zabíjení lidí táhlo tak jako jejího otce. Matka zemřela při porodu a tak od té doby žije ve velkém v domě se svým otcem a starším bratrem. I když si její otec nepřál, aby jeho jediná dcera pokračovala v jeho životě, nezabránil tomu a stala se z ní ta nejlepší v jejím oboru v zabíjení lidí. Udělala to bez jediné chybičky a přes její nevinnou tvářičku lidi mučila až do jejich smrti. Byl to její koníček a stalo se to jejím životem. „Říkala jsem ti, že jsem nebezpečná" řekla jsem naštvaně. „Jenže já jsem stejný akorát v jiném oboru" ušklíbne se na mě. „Pokud se to můj otec dozví, zabije mě" řeknu mu. „Myslíš, že mě by nezabil?" odpoví sarkasticky.

Byla to jen hloupá sázka. Jen hra s cílem ublížit a pokořit. Tak proč se to tak zvrtlo? Proč to není jen on kdo cítí bolest. Proč se to muselo stát zrovna mně. Proč se z předstírané lásky stalo něco víc. Proč jsem se do něj musel doopravdy zamilovat?

„Bráško?" „Ano, princezno?" „Proč ti říkají buzna? Co to je?" „Víš, to je zlé označení pro jiné lidi jako jsem já." „A je špatně, že jsi jiný?" „Není, ale to oni nechápou. Nemají mě rádi." „Já tě mám moc ráda a budu taky jiná. Budeme oba dva jiní." „Jsi moje zlatíčko, co?" „Bráško? Co to bylo za ránu?" „To byl strýček." „Aha." „Takže se utíkej zamknout do pokoje a nikomu neotvírej, ano?" „Ano, přijdeš pak?" „Jasně, že ano a teď utíkej." Takhle si tě pamatuju, bráško. Jako usměvavého a vždy veselého, ale byla jsem příliš malá na to, abych pochopila, co se děje pokaždé, když zamknu dveře. Je mi to moc líto, bráško. Tak moc... - Upozorňuji, že se jedná o příběh s krátkými kapitolkami založených na dialogu, ve kterých se vyskytuje násilí, sebepoškozování, vulgární výrazy a homosexualita. Děkuji za pochopení.

Lise je 13 a jednou když si myslí že to bude normální den, to tak úplně normální den nebude...Na co je být volná když její rodina trpí?

"Můj život je křehký jako motýl, bohužel není tak krásný a barevný. Je spíš jako můra, ta je přeci taky křehká, bezbarvá a pro většinu lidí ošklivá..." °°°°° Příběh prochází korekcí! Neopouštěj mě© Příběh je chráněný autorskými právy(©) 23.12.- #1 v Fan Fikce 4. 2.- #1 v Shawn Mendes [POZOR!!! Příběh může obsahovat vulgarismy a sexuální scény.]

Tolik ho potřebovala. Tolik potřebovala jeho úsměv. Jeho vlídná slova. Slíbili si, že to spolu zvládnou. Ale... [short story]

Knížku píšu společně s Lakynkou :3 Knížka o našich nejšílenějších zážitcích :3 Doufám že se budete bavit :D

Nesnáším svůj život, máma co ujíždí na drogách a spolužáci co mně nenáviděj, proč? Protože poslouchám "špatnou" hudbu a oblíkám se "špatně". Od jisté doby jsem nepotkala nikoho, s kým bych mněla chuť prohodit alespoň jedno slovo. Ale pak se objevil on a můj život se totálně obrátil, zase se ze mne stala ta usměvavá holka, kterou jsem byla před tím. Jenomže všechno nemůže být dokonalé.