Ahoj jmenuji se Lilli. Bydlím ve měste Stocklaw, ve kterém panuje systém Silma, což je zároveň organizace, která vládne městu. Každý rok, 28. července zmizí určitá skupina lidí. Jednou deset, podruhé tři. Nikdo neví kam a nikdo neví proč. Nebo to jsme si aspoň všichni mysleli. P.S.: cover by @siriusinka

[Book 2] ,,Odcházíš?" Zeptal se a zaťal pěsti, v očích mu šlehaly blesky zlosti a každou chvíli čekal než udeří. ,,Ano." Špitla Emma s taškou v ruce. Nemohla dál snášet tohle chování, nebylo to ohleduplné. Uhla pohledem a skousla si ret. V očích ji štípaly slzy. ,,To ani ve snu." Pronesl a napřáhl ruku...

Život je moc krátký, na to aby jsem zažili všechno

"Mám tak milion důvodů tě nemít rád." "Například?" "Máme byty naproti sobě a ty neustále chodíš bez trička." "Neřekl bych, že zrovna to ti vadí."

ONA - Holka s pověstí bad girl, která z celého svého srdce nenávidí JEHO. ON - Kluk s pověstí bad boye, který z celého svého srdce nenavidí JI. Oba mají jedno tajemství, které by jim zničilo image. UPOZORNĚNÍ - vulgarismy a občasné sexistické narážky. Omlouvám se za chyby, překlepy a nejasnosti v příběhu. Po dokončení celé trilogie projde korekcí. Nejlepší umístění: #1 v teen fikci - 25.6.; 8.7.; 20.-22.7.; 27.7. - 29.7.2016 LIBRARY Original story by: Specko_07 Original cover by: Specko_07 (c) 14.11.2015/29.7.2016 btw.: book1

„Byla krásná. Nevypadala jako modelky na módních časopisech nebo holky vyvěšené na billboardech po městě. Byla krásná jejím vlastním způsobem. Neměla zlaté vlasy zářící ve tmě. Její oči nebyly v odstínech té nejtmavší modři. Její úsměv nebyl dokonalý..., ale dokázal vám vybít duši z těla. Pokaždé, když se zasmála, usmála nebo jen pousmála, čas kolem se zastavil a jediné, co jste mohli vnímat, byl její, upřímností nabitý, úsměv. Vždy se na vás dívala, jako byste pro ni znamenali neskutečně mnoho, i když vás nemohla vystát, i když by vám nejraději zakroutila krkem, nedávala to najevo. S koncentrací viditelnou v jejích očích poslouchala každé vaše slovo a zajímala se. Jednoduše se o vás zajímala... starala. Byla krásná. Nejkrásnější. Ale nebyl tady nikdo, kdo by jí ukázal, jak nádherná ve skutečnosti je... až do jednoho okamžiku..."

"Vždy jsem si myslela, že někoho spatřím, poznám a zamiluji se. Ale nikdy by mě nenapadlo, že to bude v opačném pořadí. Zamilovat se. Spatřit. Poznat." Příběh o tom, že láska může vzniknout naprostou náhodou a s naprosto neznámým člověkem. Například, zrovna když v zapadlé uličce sprejujete na zeď...

,,Jak se jmenuješ?" Zeptala se dívka s velkýma, kulatýma brýlema. Pramínky vlasů si dala za uši a poklepala rukou chlapcovi před ní na rameno. ,,Nemám jméno." Řekl, když se otočil. ,,Každý má jméno." Šeptne dívka zmateně. ,,Já nejsem každý, zlato." 7.března - #1 v povídce