Dříve jsem si myslel, že je láska krásna, ale pak jsem se zamiloval do tebe. Bylo to všechno, jenom ne krásné.

Hvězdy nemohou svítit bez tmy. Já jsem ta hvězda a ty má tma. Jenže to má malý háček. Tma hvězdy nepotřebuje.

❝ Jsem barvoslepý. ❞ ❝ Zdravím, barvoslepý, jsem Luke. ❞ © All Rights Reserved | zzirque 2016 Editováno 18/10/2019

Pierre Beaulieu by se se svou lakotou, sobectvím a uměním vytvářet si předsudky mohl jako horký favorit účastnit soutěží, kdyby však splňoval nepsané pravidlo být živý. Není to tak dávno, co zemřel, a rozhodl se vše změnit. Jak se člověk ale jen napravuje ze záhrobí? ~ Krátká humorná povídka ze "života" zesnulého francouzského malíře Pierra, který si ze všeho nejvíc přál být nezapomenut jako zlý člověk. Nechť mu v tom tato kniha aspoň trochu dopomůže.

Když jsi mi oznámil, že sis našel známost, snažila jsem se ti to přát. Opravdu. Nemohla jsem však přestat žárlit. Pořád jsi byl jen s ní, a když náhodou ne, mluvil jsi o ní. Byl jsi na ní dočista závislý, víš? A závislostí by se měl člověk zbavovat. Psáno formou drabble - části mají vždy přesně 100 slov.

Will a Zara prožívají poslední den. Poslední den života. Zara má rakovinu a zbývá jí pár nádechů před tím, než její srdce přestane bít. Oba dva tento den hodlají strávit co nejlépe, protože stres by smrt jen přiblížil. ,,Co s ní bude?!" zakřičí psychicky zničený Will mezi vzlyky. Nikdo mu neodpovídá, jen zavírají sanitku a odjíždí. Starají se o ni, snaží se ji udržet naživu, ale podle jejich výrazů v obličejích je to marné. Blonďák se beze slov posadí na jedno ze sedátek a s obličejem v dlaních doufá, že jeho drahá polovička přežije. Je mu jedno, že jí zbývá pár hodin. Chce ji naposledy slyšet, vidět její krásné modré oči, naposledy ji políbit. ⚠️Příběh psaný mým mladším já, jsou v něm nesmysly, ale na památku si ho tu nechávám

,,Dej mi pokoj" ,,Ale zlatko, jednou budeš řvát mé jméno" ,,To sotva" V kategorii horor na 3. Místě--26.10 V kategorii horor na 2.Místě--28.10

Myslela jsem si že ty, si ten pravý. Ten který mě přes zprávy dokáže rozesmát, ale i rozbrečet. Ale víš co se říká, myslet je hovno vědět.. Všechno mohlo být dokonalé, mohli jsme být jenom ty a já, ale nejsme. Teď už není žádné ty a já, ale pouze já, nebo pouze ty. Naše životy se rozdělili a už do sebe nikdy nezapadnou jako puzzle.. Cover je od nejlepší Ambroise-Alita-Astin ještě jednou moc děkuji 😇

Nechci ti nějak nahlas říct, že to co se stalo je tvá vina. Ale ano, kdyby sis toho chlapa domů nevzala, byla bych pořád ta holčička s úsměvem na tváři. To sis snad nevšimla jak se teď chovám? . Bože mami, myslela jsem si že ty si ta která mi má pomáhat. Kdyby ses nezbláznila a neměla svůj volejbalový tým, všímala by sis toho jak se ke mně chová. Mám už jen žiletku na mém zápěstí a tenhle dopis co jsem ti napsala na rozloučenou.