Každý máme toho jednoho člověka, se kterým jsme si jako děti hrávali na pískovišti. Se kterým jsme běhali po ulicích a tropili vylomeniny. Tím mým je Zack Brown - můj soused. Stejně ale jako většina těchto dětských přátelství, ani to naše nevydrželo navěky. Když jsme nastoupili na střední školu, přestože jsme chodili na tu samou, odcizili jsme se. Našla jsem si nové přátele a Zacka jsem vídala jen skrz okno ve svém pokoji nebo na ulici, jak jezdí na motorce s koženou bundou, kapucí a tím jeho magickým úsměvem. Nenapadlo by mě, že se jednoho večera náhle zjeví v mém pokoji.

PŘIPRAVUJE SE NOVÁ VERZE (původní kniha obsahuje chyby a nelogičnosti, berte to prosím na vědomí) Jste skokan, běžec, silák nebo mudrc? Koneckonců je to jedno. I tak je vaše šance na přežití hluboko v mínusu. Sektory. Obrovská prostranství ohraničená vysokými kamennými zdmi. Každý je v něčem jiný, ale ve všech je skoro nemožné zůstat naživu. V jednom najdete les plný vlků, v jiném zase poušť s hady, v některém dokonce padají rampouchy z nebe. Vše začíná v táboře, v němž už od mala žijí dospívající děti, jež se dělí do čtyř skupin. Neví, co je za zdmi tábora, nezajímají se o to a celý život jsou nuceni poslouchat přísný řád. Já se společně s pár dalšími rozhodla jinak. „Nikdy nejsme sami. Lovci jsou blíž, než si myslíme." (31. 12. 2016 - 9. 8. 2017)

Bylo to jako sen, když mladičké Hazel spadlo do klína nemalé dědictví v podobě starého, kouzelného domu na vesnici. Domu, který byl obklopený záplavou vlčích máků, které Hazel vždycky tak milovala. Ač o svých vzdálených příbuzných, kteří jí dům odkázali, nikdy neslyšela, nebránilo jí to v tom, aby ho přijala s otevřenou náručí a ve svých jednadvaceti letech se odstěhovala se svou věrnou kočičí společnicí Nelliel do odlehlé vesnice, kde nikoho neznala. Její nadšení však nebude trvat dlouho, když zjistí, jaké děsivé tajemství na ni čeká. Když se nemožné stane možným a jedna neškodná hra spustí kolotoč nečekaných událostí. Příběh čeká v budoucnu korekce.

Tori Bennetová se společně se svou matkou velmi často stěhuje z místa na místo a je kvůli tomu nucena zas a znovu procházet novými začátky. Je zvyklá, že na žádné škole nezůstane déle než rok, a tak se rozhodla, že se s nikým nebude sbližovat, aby ochránila sebe samotnou před bolestí z odloučení od přátel. Vytvořila si tak osobnost chladné a nedostupné spolužačky od které se každý drží dál. Jenže tentokrát nic nepůjde tak, jak plánovala. Tori uzavře dohodu, kterou možná nebude schopná dodržet. Dohodu měnící opakující se rutinu, kterou vždy procházela. „Je to jenom hra a jestli se objeví opravdový city, tak tohle všechno padne. Rozumíš? Nesmíš se do mě zamilovat." „Neměj strach. Jak bych se mohla zamilovat do člověka, kterého nesnáším?" Příběh čeká korekce a možné menší úpravy.

Elem si prošla peklem, její dětství mělo jen málo světlých chvilek a bez bratra by ji dokázali zlomit. Jenže její duch je silný a ona je připravena stát se tou nejlepší královnou pro svůj lid. Clayton byl princ, který si uměl užívat života. Jeho dny znamenaly alkohol a holky. I přesto z něj vychovali prince připraveného převzít vládu své země. Oba dva vedli úplně odlišné životy, ona ve strachu a disciplíně, on byl volný a jeho život plný zábavy. Teď jsou spolu a připravení převzít vládu po rodičích. Jenže je to tak jednoduché, jak je všichni učili? A jsou jejich rodiče ochotni jim vládu předat? Mám pro vás jednu zprávu: Osud je nemilosrdný i k urozené krvi. 9.1. 2016 - 3. v romanci 4. - 5.2. 2016 - 3. v romanci 13.2. 2016 - 3. v romanci Varování: Nevhodné pro citlivé osoby, příběh obsahuje sprostá slova, nepřístupné scény atd.

Jestli tohle čtete, pravděpodobně jste natolik zoufalí, že už nevíte, jak jinak se zabavit. Chtěla bych vás vidět po tom, co na téhle nudné Zemi strávíte přes 2000 let. To je teprve správná nuda. Samozřejmě, že se za tu dobu stalo i něco zajímavého, sem tam se dalo bavit krvavou válkou nebo nějakými jinými střety mezi lidmi, občas se dokonce stala nějaká pořádná přírodní katastrofa (v těch jsem prsty neměla, přísahám). Ale jinak je mojí jedinou zábavou svádění lidí. S některými pak je i nějaká ta zábava, ale většinou je to stejný stereotyp, který mě přestal uspokojovat už v prvním století... A pak mě samozřejmě naprosto vždycky zabaví boj s anděli. Ti tvorové světla umějí démona pořádně prohnat, ale nikdy nevyhrají. Naše boje končí smírem a než nabereme síly, děláme jen svoji neustále stejnou práci. Pro moje štěstí jsem s příchodem moderních technologií zažívala pořádnou zábavu mnohem častěji. Nejen že mi usnadňují práci, ale lidé jsou stále naivnější a hloupější. Všichni se stali otroky svých zaostalých mozků, všechny dovedu během jedné noci svést hned k několika těžkým hříchům. Až na svůj nový úkol. Mám totiž donutit ke hříchu potomka anděla a člověka, čestného polo-anděla, který má tu nejčistější duši, jakou jsem kdy viděla (no fuj). A pokud se mi to má povést, nečtěte tento text a nemluvte o něm s nikým, aby se to náhodou nedostalo až k němu. . . . . . Jsem si jistá, že se na moji žádost vykašlete a budete číst dál. To se mi líbí.

Všichni si mysleli, že to udělala ona. Znali ty řeči, které se šířily kolem ní stejně jako negativní energie. Nebyla to však její vina. Za cestu osudu nemohla. Neměla v úmyslu ztratit celou rodinu. Ovšem to jí nikdo nevěřil. Proto nikdo nenašel odvahu s ní mluvit. Prostě si jí nevšímali a jen doufali, že už brzy půjde o dům dál. Na nějaký čas se jejich přání splnilo a ona skutečně odešla. Nyní se však vrátila do rodného města. Do zrekonstruovaného domu, který tu zanechala i s temnou minulostí. Věděla sice, že se nic nezmění jen tím, že na to ona sama zapomene, ale i tak se snažila oprostit od všeho zlého. Vrátila se, aby očistila své jméno. Pokusila se o nemožné. Oni ji však nebudou poslouchat. Ne, dokud se neobjeví někdo, kdo je k tomu donutí. Ona se mu musí jen svěřit. Jenže dokáže to, když ani ona sama nevěří ničemu, co tu noc spatřila?

Bylo nebylo, za sedmero horami a řekami, žila dívka. Až na to, že tohle není pohádka. Ta dívka nebyla princezna a princ rozhodně nebyl okouzlující a milý. Willow o své minulosti neví téměř nic, vše, co má, je své jméno, vojenský výcvik v zámku a medailonek, který jí patří už odnepaměti. Když při útoku na královskou rodinu zachrání prince, je vybrána jako jeho osobní strážkyně. Jenže to má jeden háček - princ z toho není nijak nadšený a udělá všechno proto, aby se jí zbavil. NEJLEPŠÍ UMÍSTĚNÍ: #1 ve fantasy cover by: VeruunWek

Už je to pár let od chvíle, kdy se Chloe začal bortit život jako domeček z karet. Pár let od chvíle, kdy ztratila spřízněnou duši a s ní i svou dlouholetou lásku. Ve snaze znovu najít samu sebe, se ztratila ještě víc a nikdo neví lépe než ona, že čas zlomené srdce nikdy úplně nezahojí. Každý den se pro Chloe jeví být těžkým stereotypem, ze kterého nejspíš není úniku. Nebo si to aspoň myslí do doby, kdy se znovu neobjeví stín z její minulosti. Volné pokračování příběhu Poslední tábor.

Sedmnáctiletá Mia se probudí v nemocnici, kde se dozvídá, že jí zbývá přibližně šest měsíců života. Má tak před sebou poslední léto a s ním i poslední šanci na to, aby si užila svůj zbývající čas plnými doušky. Rozhodne se jet se svým bratrem na tábor, protože na žádném nikdy nebyla. Ta poslední věc, o kterou by stála, je zamilovat se. Ví moc dobře, co by to znamenalo. Jenže pak se objeví on. Přidrzlý, černovlasý kluk, který otočí její plány vzhůru nohama. Na Miu čeká to nejlepší, ale zároveň i to nejtěžší léto jejího života. • Už po několikáté byl tento příběh terčem kopírování a krádeže. Ačkoliv Poslední tábor rozhodně nepovažuji za to nejlepší, co jsem kdy napsala, má pro mě velkou hodnotu a opravdu si hlídám, jestli ho nenajdu někde jinde. Absolutně nerozumím té potřebě krást druhým jejich příběhy. Uvědomte si, že autorská práva neexistují jenom pro srandu králíků, děkuju. :)