Keď sa deň blížil ku koncu, Vlado a Samo si ľahli a šli spať. Ja som počkala ešte nejaký čas, asi hodinu. Štípala som sa do ruky, aby som náhodou nezaspala. Keď som uznala za vhodné, čo najtichšie som sa postavila a prešla ku oknu. Opatrne som cez neho preliezla a vyskočila von. Tam som ani chvíľu nerozmýšľala a bežala ako o život preč, tmavým lesom.

Jmenuju se Lisa, Lisa Johnsová. Je mi 17 let. Do nedávna jsem žila docela normální život, až jednou, když jsem šla na procházku se svým psem Artym. Byl večer a já šla parkem. Najednou vedle cesty zastavila černá dodávka a vystoupilo z ní asi 5 mužů... Ocitám se ve tmě a říši snů...