„Bráško?" „Ano, princezno?" „Proč ti říkají buzna? Co to je?" „Víš, to je zlé označení pro jiné lidi jako jsem já." „A je špatně, že jsi jiný?" „Není, ale to oni nechápou. Nemají mě rádi." „Já tě mám moc ráda a budu taky jiná. Budeme oba dva jiní." „Jsi moje zlatíčko, co?" „Bráško? Co to bylo za ránu?" „To byl strýček." „Aha." „Takže se utíkej zamknout do pokoje a nikomu neotvírej, ano?" „Ano, přijdeš pak?" „Jasně, že ano a teď utíkej." Takhle si tě pamatuju, bráško. Jako usměvavého a vždy veselého, ale byla jsem příliš malá na to, abych pochopila, co se děje pokaždé, když zamknu dveře. Je mi to moc líto, bráško. Tak moc... - Upozorňuji, že se jedná o příběh s krátkými kapitolkami založených na dialogu, ve kterých se vyskytuje násilí, sebepoškozování, vulgární výrazy a homosexualita. Děkuji za pochopení.

Mei je normální středoškolačka s velkým zájmem o knížky. Na začátku prvního ročníku se setkala s chlapcem jménem Ryuu, kterého zachránila před šikanou a stala se jeho ochránkyní, alespoň do doby, než se ve škole objeví chlapec, který jí až moc připomíná minulost, která ji stále tíží a ona na ni nemůže zapomenout. Proč jí tolik připomíná minulost? Zero je odjakživa rváč, ale také je to kluk jako každý druhý, kromě výjimek. Má bohaté rodiče a staršího bratra, ke kterému v dětství hodně vzhlížel. Proto se pro něj vždy rval při zápasech v baru. Ale jakmile přestoupil na novou školu přišel zlom, který mu naboural veškeré standardní chovaní. Hnědovlasá dívka, která mu absolutně naruší režim. Co je ta dívka zač? Oba dva skrývají spoustu tajemství ze své minulosti. které je donutily ke změně. Co když se v jejich životě vyskytla ta samá osoba?

Nikdo, kdo na chodbě školy potkává Abby Reed by neřekl, že je mladistvý zločinec. Sakra, ani ona by to o sobě neřekla, ale v okamžiku kdy před jejich domem zastaví auto FBI, okamžitě je z ní malá dušička. Jedno ujištění, že země se otáčí kolem své osy, a oni z toho dělají takovou tragédii... Za jeden večer si musí sbalit kufry, přestoupit na novou školu a opustit její starý život.

Před chvíli jsi měl všechno a teď jen prázdno v srdci. Upozorňuji vás, že tohle jsem psala mezi vrstvou fan-fikcemi, kdy se mnou házela puberta do všech světových stran. Ovšem tuhle jsem nechala jako jedinou. Taky vám chci říct, že věci v tomhle příběhu jsou mnohdy mimo mísu. Příběh vám má dát to, že osud si nevybíráme a i když někdo vypadá šťastně nebo žije "ve vatě" ne vždy to znamená, že opravdu šťastný je a má ten nejúžasnější život. Chtěla jsem ukázat vše i z jiné stránky, proto od tohohle nečekejte šťastný konec.

Ona odkopnutá od kolektivu a terčem posměchu.. On nejhezčí kluk na škole který má vše co si řekne... Co se stane když se tyhle dva odlišný lidé setkají?..

Z Naruta se před pěti měsíci stal úplně jiný člověk. Z ničeho nic se přestal smát, vtipkovat, do všeho se vrhat po hlavě, přestal být hyperaktivní a už se neřídil tím, co mu říkalo srdce. Tenhle nový Naruto je chladný, bez emocí, nelítostný, sarkastický a zlý. Jeho kamarádi pro něj přestali existovat, stal se z něj samotář. Co se stalo, co Naruta tak radikálně změnilo? To bude muset zjistit Sasuke, který se po zabití svého bratra vrací do Konohy.

Nesnáším svůj život, máma co ujíždí na drogách a spolužáci co mně nenáviděj, proč? Protože poslouchám "špatnou" hudbu a oblíkám se "špatně". Od jisté doby jsem nepotkala nikoho, s kým bych mněla chuť prohodit alespoň jedno slovo. Ale pak se objevil on a můj život se totálně obrátil, zase se ze mne stala ta usměvavá holka, kterou jsem byla před tím. Jenomže všechno nemůže být dokonalé.