Dvě holky - Adéla a Jana, které prostě milují horory, se jednou podívají na jedno video na YouTubu. Jeden osmnáctiletý kluk trávil v hotelu své narozeniny. Vše bylo v pořádku. Ale druhý den byl kluk nalezen mrtvý. Holky si ho najdou na instagramu.... #2 v paranormální ♡ Upravuje se. (Hvězdička u kapitoly znamená, že je kapitola opravena.)

Aneb život je občas prostě život. #900 - 4.7. 2017 #814 - 23.7. 2017 #368 - 27.7. 2017 #254 - 30.7. 2017 #179 - 14.8.2017 #70 - 23.8. 2017 #31 - 4.9. 2017 #21 - 11.9. 2017 #17 - 23.9. 2017 #13 - 12.10. 2017 #4 - 26.4.2018 [Start: květen 2017] [Cover: srpen 2018]

[PROBÍHÁ KOREKCE] Kniha se přepisuje. Budou přidané postavy a upravená CELÁ dějová linie! Nemusíte hlásit neustálé chyby, příběh bude nahrazen novým! Jediné, co je kdy dělilo, byla vzdálenost od stolu ke stolu necelých padesát metrů a z poloviny vypité karamelové frapuccino. Byl jako zavřená kniha, ovšem... ta jeho v ruce byla jako obvykle otevřená a holce, která seděla vždy naproti, nevěnoval nikdy ani jeden pohled. Dokonalý cover od autorky: @feel46 1K reads - 20.10.2016❤ 10K reads - 25.1.2017❤ 50K reads - 28.2.2017❤ 100K reads - 5.4.2017❤ 500K reads - 27.10.2017❤ 30.7.2016 - 3.6.2017

,,Ahoj, promiň, neznáme se odněkud?" Zeptám se a v hlavě mi stale doznívá jeho smích. Byl podobný klukovi, se kterým už léta natáčím ale stále neznám jeho tvář. ,,Hele promiň, ale ne." Myslím, ze tebe bych si určitě pamatoval." Odpoví a s úsměvem na mě mrkne. Blonďák, nepatrně vyšší jak já, nádherné hnědé oči a dokonalý úsměv. Proboha...Honzo...klid. Tohle už jsi řešil minimálně stokrát. Ty Nejsi Na Kluky Máš Přítelkyni a jsi s ni šťastný! Okřiknu se v hlavě. ,,Tak promiň, tohle je docela trapas." Řeknu a poškrábu se na zátylku. ,,Hele v pohodě". Odpoví a jeho úsměv se ještě více rozšíří. Vypadá to, že se dobře baví. Mimochodem já jsem Pavel..a ty jsi? Honza. Řeknu a podáme si ruce. A od toho momentu se mi život obrátil vzhůru nohama. Tímto vás vítám u svého nového příběhu. Moc doufám, že se vám,bude líbit:) Příběhů na téma Mejmr je málo, tak mě napadlo, proč to nezkusit? :3

„Bráško?" „Ano, princezno?" „Proč ti říkají buzna? Co to je?" „Víš, to je zlé označení pro jiné lidi jako jsem já." „A je špatně, že jsi jiný?" „Není, ale to oni nechápou. Nemají mě rádi." „Já tě mám moc ráda a budu taky jiná. Budeme oba dva jiní." „Jsi moje zlatíčko, co?" „Bráško? Co to bylo za ránu?" „To byl strýček." „Aha." „Takže se utíkej zamknout do pokoje a nikomu neotvírej, ano?" „Ano, přijdeš pak?" „Jasně, že ano a teď utíkej." Takhle si tě pamatuju, bráško. Jako usměvavého a vždy veselého, ale byla jsem příliš malá na to, abych pochopila, co se děje pokaždé, když zamknu dveře. Je mi to moc líto, bráško. Tak moc... - Upozorňuji, že se jedná o příběh s krátkými kapitolkami založených na dialogu, ve kterých se vyskytuje násilí, sebepoškozování, vulgární výrazy a homosexualita. Děkuji za pochopení.