Někdy jde všechno skvěle, ale někdy prostě ne a bohužel s tím nic neuděláte. Hodně pak záleží na tom, jak moc chcete zvládnout danou situaci a na tom, jestli v tu chvíli zvládnete být optimista. Vemte si příklad ze mě. Už druhým dnem trčím sama v lese a marně se snažím rozdělat oheň dvěma klacíky a nad vodou mě drží jen myšlenka, že Kerze po mně nechal vyhlásit pátrání a že už mě brzy někdo najde.

„Bráško?" „Ano, princezno?" „Proč ti říkají buzna? Co to je?" „Víš, to je zlé označení pro jiné lidi jako jsem já." „A je špatně, že jsi jiný?" „Není, ale to oni nechápou. Nemají mě rádi." „Já tě mám moc ráda a budu taky jiná. Budeme oba dva jiní." „Jsi moje zlatíčko, co?" „Bráško? Co to bylo za ránu?" „To byl strýček." „Aha." „Takže se utíkej zamknout do pokoje a nikomu neotvírej, ano?" „Ano, přijdeš pak?" „Jasně, že ano a teď utíkej." Takhle si tě pamatuju, bráško. Jako usměvavého a vždy veselého, ale byla jsem příliš malá na to, abych pochopila, co se děje pokaždé, když zamknu dveře. Je mi to moc líto, bráško. Tak moc... - Upozorňuji, že se jedná o příběh s krátkými kapitolkami založených na dialogu, ve kterých se vyskytuje násilí, sebepoškozování, vulgární výrazy a homosexualita. Děkuji za pochopení.

,,Nenávidím Vánoce." Řeknu a zhnuseně nakrčím nos. ,,Jestli nenávidíš Vánoce, tak nenávidíš mě." Řekne chlapec za mnou. ,,Už to tak bude." Šetptnu a pokračuji v chůzi. ,,Dej mi dvacet čtyři dní a Vánoce si zamiluješ." Odvětí chlapec a podá mi ruku. ,,Dobrá." Odpovím a zamračím se. #5 - 22.prosince❤ #4 - 28.prosince

Myslel jsem na tebe v noci, když jsem tupě pozoroval měsíc. Myslel jsem na tebe přes den, kdy nás osvětlovalo slunce. Myslel jsem na tebe od té doby, co jsem uviděl tvé vlasy.

Viděli jsme se párkrát. Potom tři roky nic. Umíral jsem strachem. A pak přišlo na řadu mé rozhodnutí. --------------------------------------------- story: ©_lilai_ cover: @basizimanyova 1.1.2o17 - 19.1.2o17

...a Popelku našel krásný princ, dal jí střevíček a byla svatba. A všichni žili šťastně až do smrti. Ale tohle není pohádka. Život - moc reálný - a pohádka - moc nereálná - jsou dvě odlišné věci, které se vlastně bezvadně doplňují. I když se ale nenarodíme jako bohaté a krásné princezny, nebo jako hodní a stateční princové, můžeme se snažit si mizerný život proměnit v nádhernou pohádku se šťastným koncem. ••• Věnováno @Sharka_Potter ❤ ©mrsxdarcy |v příběhu se mohou vyskytovat vulgarismy #6 v Povídka

Jak vlastně poznáme, co se stalo a co ne? Vždyť ti, co nám to říkají, nemusí být skuteční nebo nám nemusejí vždy říkat jen pravdu... Pokračování Letního tábora :D.

Přes den si dělají různé naschvály, dalo by se říct, že se nesnášejí. Ale když nastane noc, jsou do sebe zamilovaní až po uši. *tento příběh byl inspirován mým zemřelým kamarádem |milujeme tě <3|* 7.9. 2016 - #10. v kategorii Romance ^^ 5.10. - #9. v kategorii Romance <3 28.4. 2017 #7. v kategorii Romance :} 21.6. 2017 #6. v kategorii Romance :p 30.6. 2017 #5. v kategorii Romance :3

Ahoj, jmenuju se Rose Connemar. Nikdy v životě jsem nebyla na letním táboře, tak proč to měnit? Když tam ale přijedu, čeká mě tam milé překvapení. Sáhnu si až na úplné dno i na nebe. Ale co se může stát? Je to jen neškodný letní tábor...