#1 v kategorii Romance #2 v kategorii Romance 09.06.2017 Nikdo ho neznal tak jako já. Každý ho odsoudil ještě dřív, než ho dokázal poznat. Přišel s pověstí, která se s ním táhla i nadále, ale jen já se rozhodla ho doopravdy poznat a tím vidět jeho pravou tvář. Dokázala jsem poznat, jak se cítí, nebo na co myslí bylo to jen o tom znát jeho osobnost. Jen kvůli vzhledu si hned lidé mysleli to nejhorší, tetování po těle a piercing, prostě se ho báli. Zprvu to byl jen můj spolusedící, ale časem se mi dostal pod kůži a já ho nedokázala dostat pryč. Vlastně jsem ani nechtěla. Nedokázali jsme bez druhého pomalu dýchat, on byl moje droga a já byla ta jeho. Byl majetnický, agresivní a neskutečně žárlivý. Pamatuji si na náš rozhovor dodnes. „Nedokážu na tebe přestat myslet." „To už není můj problém." „Proč jsem tě vůbec potkala." „Varoval jsem tě, ale ty jsi neposlouchala." „Nejsem pro tebe dost dobrý, copak to nechápeš?!" zařval na mě. „Ne jsi perfektní," šeptla jsem a on se zarazil. „Co tu děláš?!" přecedil skrz zuby. „Jen jsem se dívala," pousmála jsem se a on mi vytrhl spis z rukou. „Děláš si kurva srandu!" zvýšil hlas a v tom jsem na tváři cítila štiplavou bolest. „Ty. Ty," nedokázala jsem to vyslovit, když v tom mě chytil silně za paži. „Drž laskavě pusu a jdeme!" !!!!Upozornění Příběh obsahuje vulgarismy, sexuální scénky i násilí. Pro profíky přes češtinu to bude kniha plná nervů, ale jakmile knihu dokončím chyby budu opravovat.!!!!!(13+) Na 1.Díl se můžete těšit už 20.4.2017(Možná i dřív) Vaše Princess.Topinka

Vždy mě fascinoval. Jeho oči. Tak ledové a přesto jako kdyby za nimi planula potlačovaná vášeň. Odtažité, bodající, inteligentní. Jak vždy dokázal být o krok napřed, přestože byl tak klidný a nezaujatý vůči dění okolního světa. Jeho přístup, když si nevyslovenou prosbou dokázal získat co jen chtěl, pouhým pohledem, všeříkajícím a přesto tak tajemným. Jeho potlačované emoce, jaké ukazoval jen ve formě chladného pohledu a napjatého mlčení. Jeho lhostejnost a přesto v sobě nosil vzdor vůči celému světu. Ledový, ochromující, neústupný. Vždy jsem se toužil dostat se k němu blíž, pochopit ho, poznat, co se za tím vším skrývá. Ale když k tomu mělo dojít...

16letý Yuzo chodí na střední školu jednoho z hlavních velkých měst Japonska. Bohužel ne dobrovolně. Na druhou stranu může bydlet daleko od svého otce, který mu moc nezlehčuje život. Ovšem ani ve škole to není dokonalé a nebýt jeho otce, už by byl asi vyloučen. Všichni si myslí, jaký má užasný život, a že by nejeden měnil, ale opakem je pravda. Nikdo si neumí představit, co se stalo. Jedna osudová tragédy změní vše. Bouřka, která sebou vzala všechny city a dům zůstal osamělý.

EreRi alfa/omega (omega verse) fanfikce Po skončení války se mezi lidskou populací začal za pomocí novorozenců roznášet "nemoc", která značně ovlivňovala lidské DNA. Byly objeveny tři genetické kódy, nazvané Alfa, Beta a Omega. Tento příběh je o nejsilnějším vojákovy lidstva, Levi Ackermanovi, který nechce vědět jaký kód má, ale když už na něj dolehne období fervoru, musí si nutně najít partnera... jinak může zemřít. Za ňamajznou obálku děkuji @alexcoorne

Daiki - 16 let, mladý vlkodlak, sirotek a bez domova. Hiromi - upír, pohledný, bohatý. Co se stane, když se jejich osudy překříží? Přesvědčí Hiromi Daikiho, aby u něho bydlel? Ochrání Hiromi Daikiho před hrozící hrozbou a když ne, dokáže ho ziskat zpět? To vše zjistíte v povídce - Pomohu ti... !!!Yaoi povídka!!! boy x boy

Utíkám. Vždy jsem jen utíkal. Ale najednou jsem se zastavil. Zastavil mě on. Vstoupil mi do srdce a dovolil to i mně. Jenže kdykoliv se mi zdálo, že se jen trochu otáčí zády, utekl jsem. A on mě dohnal. Vždy zakopl, spadl, ale pak se zvedl a dohnal mě. Chtěl běžet vedle mě. Jenže když jsem se zastavil, on běžel dál. Chtěl jsem ho doběhnout, ale vždy když jsem zakopl, tak jsem padal. Padal jsem do temnoty, ze které mě vytáhl. I když jej to bolelo více než mě. I tak za mnou pořád utíká... Nejdříve si vzal mé tělo, pak mou důstojnost, mou sebejistotu, mou autoritu. To, co jsem nečekal však byla skutečnost, že srdce a svou lásku jsem mu dal dobrovolně. Jenže on mé srdce rozbíjel na malé střípky a pokaždé ty střípky zase poskládal dohromady. Jenže čím častěji mé srdce ničil, tím byly kousky menší a menší a nakonec z těch kousků zbyl jen prach. A ten prach se rozfoukal do okolí a on ty zrnka stále marně hledá... Upozorňujeme na to, že příběh je s homosexuální tématikou, vyskytují se zde vulgární výrazy, násilí a sexuální scénky. Nic pro slabé povahy. Děkujeme za pochopení. Rpg společně s Tiktakbum Korektorka IamYaoist a Madamia_Malum

Parker Black. Lydia Lorenz. Jeden krůček mezi láskou a nenávistí. #1 in teenfikce - 20. 04. 2017 #3 in teenfikce - 04. 03. 2017 original story: _levya_

„Bráško?" „Ano, princezno?" „Proč ti říkají buzna? Co to je?" „Víš, to je zlé označení pro jiné lidi jako jsem já." „A je špatně, že jsi jiný?" „Není, ale to oni nechápou. Nemají mě rádi." „Já tě mám moc ráda a budu taky jiná. Budeme oba dva jiní." „Jsi moje zlatíčko, co?" „Bráško? Co to bylo za ránu?" „To byl strýček." „Aha." „Takže se utíkej zamknout do pokoje a nikomu neotvírej, ano?" „Ano, přijdeš pak?" „Jasně, že ano a teď utíkej." Takhle si tě pamatuju, bráško. Jako usměvavého a vždy veselého, ale byla jsem příliš malá na to, abych pochopila, co se děje pokaždé, když zamknu dveře. Je mi to moc líto, bráško. Tak moc... - Upozorňuji, že se jedná o příběh s krátkými kapitolkami založených na dialogu, ve kterých se vyskytuje násilí, sebepoškozování, vulgární výrazy a homosexualita. Děkuji za pochopení.

Dovolená. Čas na odreagování, zábavu a užívání. Jenže když se člověk den předtím rozejde se svou druhou polovičkou, i krásná, jasná obloha se ihned zatáhne a svět potemní. Ne vždy ale zůstane obloha navždy zatažená. Někdy se možná objeví někdo, díky komu je svět opět jasnější. Někdy se možná ale objeví někdo, kvůli komu obloha časem ještě více potemní.

Všechno to začalo, když jsem si chtěl vybrat v útulku štěně. Ale, no, nějak se to zvrhlo. Ptáte se jak? Můžete si to tu přečíst.