Jak se James a Lily mohli dát dohromady? Jak Pobertové prožívali svůj poslední ročník? Jak vypadal jejich život po opuštění bezpečí, které jim poskytovaly Bradavice? To vše a mnohem více se dočtete v této povídce. UPOZORNĚNÍ: Pokud Ti je méně než 12 let, tak si tento příběh prosím schovej do wattpad knihovny a pár let počkej...

/UPOZORNĚNÍ: JIŽ VÍCE NEŽ ČTYŘI ROKY STARÁ KNÍŽKA, JEŽ MÁ V SOBĚ MRAKY CHYB A PŘEKLEPŮ, ALE TAK NĚJAK UŽ MI PŘIROSTLA K SRDCI, TAK JSEM JI NA PROFILU NECHALA. TAKŽE NEČEKEJTE NĚJAKÝ BESTSELLER! A POKUD SI CHCETE PŘEČÍST NĚCO LEPŠÍHO, HLEDEJTE NA MÉM PROFILU NĚCO NOVĚJŠÍHO. DÍKY😂| Má slavný Harry Potter nějakou sestru? Změní mu nějak život? Budou spolu vycházet dobře nebo budou závidět jeden druhému. Do jaké se dostane koleje? Lucy Lily Potterová vyrůstá v bohaté a kouzelnické rodině a život si prakticky užívá. Ví, že se někdy setká s bratrem, ale neví, zda se bude chovat arogantně nebo se k ní bude chovat hezky. ••• Trailer by: @Kassandra_Pevensie @Sharieen 2016

❝Přátelství a láska jsou naší největší zbraní.❞ Za zdmi bradavického hradu žije maličké děvčátko jménem Natasha. Neví, kde její rodiče jsou, neví, kdo je vlastně ona sama. Důvěřuje však jedné osobě. Člověku, jehož plno lidí nenávidí. Severusi Snapeovi, který je pro ni jako strýček a ke kterému si vždy chodí pro radu. Jednou však do Bradavic nastoupí dva zrzaví kluci a zdá se, že už nic nebude jako dřív. A navíc se její život začíná tak trochu komplikovat... Odhalí tajemství svého původu? Najde své rodiče? Odpustí těm, jež ji zklamali? V kom najde nového spojence? A jak její příběh vlastně dopadne? -------------------------------------------------- Všechna práva patří JKR. Příběh není psán za účelem zisku. ©smilingxqueen 2o16/2o17 Cover: @itsdennyhere ♥ 24.11.2o16-25.8.2o17 #3 ve Fan fikce 22.4.

Vychází jako kniha! Nikdy předtím jsem na táboře nebyla. Nikdy předtím jsem tam ani nechtěla. Nezajímala jsem se o velká přátelství, vždy jsem si stačila sama. Stačilo mi být s mýma dvěma bratry. Nikdy předtím jsem o lásku nezavadila. Nepřipadalo mi to jako něco nutného. Spíš to pro mě slovo láska znělo obyčejně. Nikdy předtím jsem nepotkala někoho jako je on. A tenhle tábor vše změnil.

Jsou to temné časy,o tom není sporu. Náš svět nikdy nečelil větší hrozbě než dnes. Sám ale tuhle válku nevybojujete,pane Pottere. Je příliš silný.

Určitě jste si už někdy položili otázku, jak to asi vypadalo za Pobertů, kolik vtipných situací museli James, Sirius, Remus a Peter zažít. Právě tahle knížka vám umožní nahlédnout do světa Pobertů a jejich dokonalých vtípků! Nejlepší umístění - #1 (16.1.2017) Za cover moc děkuju @Polyuretan! ♥

Elizabeth Rose Brumbálová... Jo, to jsem já. Každý se mi vyhýbá.... Nevadí mi to. Každý se mě bojí... Nevadí mi to. Nikdo mě nemiluje.. Nevadí mi to. Mým otcem je sám "velký" Albus Brumbál. Jo... Tak to už mi vadí. Nemám city... Tedy... Neměla jsem. Do nedávna... Jako kdybych... Něco v sobě ucítila. Tehdy jsem nevěděla, co to je. Teď už to vím. A pokud chcete... Budu vám o tom vyprávět.

ZA COVER DĚKUJI ÚŽASNĚ ŠIKOVNÉ 123qwert123 #67 v kategorii FanFikce Víte i Bradavickému cassanovovi se může stát věc, kterou nechápe. Mé jméno je Clariell Rose Lupinová a nesnáším Siriuse Blacka. Mé jméno je Sirius Orion Black III. a na nervy mi leze Clar. Ano, Clar Lupinová. Změní se city slavneho cassanovy nebo Clar ? A jak to dopadne? Čtěte dál a dozvíte se vše.

Zmijozel nemusí být jen had, může v něm být i hrdý lev, moudrý orel nebo čestný jezevec. A právě tohle je případ tajemné dívky ze sirotčince, která stejně jako jiné děti zjistí, že je něčím zvláštní. V den kdy do jejího pokoje vstoupí starý muž a její domněnky potvrdí, se jí život od základu změní. Pojďme se podívat na její příběh. Nevzdávejte to po první kapitole, prosím. Kapitoly s ✔ jsou již opravené a měly by být bez gramatických chyb či překlepů. Za ty ostatní kapitoly, které jsou gramatickou múzou netknuté se velmi omlouvám. Po dloooouhé dovolené už se na tom zase pracuje. ♥♥♥ 30.3.2016 - #2 in fan fiction

Ten pult za ní? Přesně tam bych ji v ten moment přitiskl. Šílel bych z jejího dechu, z jejího měkkého těla. Ze stonů, co by se jí draly z pusy, když by opakovala moje jméno. Kompletně bych ji obalil do svých rukou, aby už nikdy nemohla odejít. A pak bych ji líbal, přivlastnil bych si její rty, až by nám oběma nezbyl žádný vzduch v plicích. Až do toho momentu, kdyby naprosto zkrotla a přiznala, že je moje. Jenom moje. *** Zhluboka jsem se nadechla a pak jsem udělala tu největší chybu, jakou jsem jen udělat mohla. Já se na něj podívala. Bylo to v jeho očích, něco, co se odráželo. Něco, co by mě položilo na kolena, kdyby mě nedržel tak pevně přibitou ke zdi. Nejspíš to bylo tím. Nebo jeho blízkostí. Nebo pevnou náručí, ve které mě držel jako bezbranné dítě. Možná tím dechem, co mi pořád brněl na krku, nebo vůní, co mě opanovala. Nebo zkrátka tím, že jsem tam s ním v ten moment prostě být toužila. Ačkoliv jsem si to odmítala přiznat. Jednoduše jsem zkrotla. Mohla jsem se snažit ignorovat to jakkoliv jsem chtěla, stejně to nešlo, necítit jeho oči na sobě. Byla to jako nějaká pošahaná síla, co mě k němu táhla, a já se nedokázala na něj nedívat. Nevracet mu ten pohled zpátky. A v tu chvíli pro mě přestal existovat svět. Zůstal tam už jen malinký prostor, slabá světla, já přitisknuta ke zdi, on, přitisknutý ke mně, mé bušící srdce a jeho hluboký dech. On byl jediný, koho jsem kdy milovala.