Jsem populární? Ne. Vadí mi to? Ani náhodou. Moje sestra je ale jiného názoru a taky je právě nejoblíbenější mrchou na škole. I když se ke mně nechová jako k sestře, tak furt doufám, že jednou přijde den, kdy si budeme moct říct znovu 'sestro'. Mé srdce patří Loganovi, který je nejdokonalejším klukem, kterého znám. Samotné ranní konvalinky pokapané večerním deštěm nejsou tak úchvatné jako je právě on. To jméno Logan ve mě vzbuzuje mražení po zádech a když ho po chodbě střetávám, tak se mi div nepodlomí kolena. Slova kolem něho jsou jako povzdychnutí nad zapadajícím sluncem. Úsměv, který mu vytvoří i jakákoliv banalita, mě dostane do nadpozemského ráje. A každičký sen v nádherných nocích jsou jen a jen o něm. O mé tajné lásce. Tohle všechno ve mně vzbuzuje Logan a přeci ho nemůžu mít. Má sestra ale ano... Jak sepíše moji knihu života bůh? Čti a dozvíš se, jaký vlastně moc vtipný život mám. [Upozornění: V příběhu se můžou objevovat vulgární výrazy a sexuální scény] 11.6. 2016 #1 Romance

Copyright ©2014 |Michelle309| Každým dnem mám pocit, že potřebuju umřít. Nemám co ztratit. Žiju s otcem, který mě týrá. Nemám sourozence, ani mámu. Chci umřít, nebo ... najdu snad někdy, někde nový domov? Budu konečně jednou zase šťastně žít? Jedna věc tu, ale přece jenom je co mě dělá šťastnou. Skate, můj skate! Miluju skateboarding a každý den chodím do parku, pokud mě otec nenechá doma a nebude mě týrat. Ale nikdo nic neví a chci, aby to tak zůstalo. Nechci, aby mě lidi litovali. Taková jsem já, Nicole Smith. Je mi jen 17 let. Cítím v sobě tolik energie a svěžesti. Mám život o, kterém se každému musí zdát... Sourozenci, rodina, přátelé, holku na kterou si ukážu. Potřebuju snad ještě něco? Jsem šťástný a neznám slovo bolest, zrada. Každý má ze mně respekt. Takový jsem já, Justin Bieber. Je mi 19 let. Ona se stane jeho sázkou a bude si připadat šťastná. On si z ní akorát udělá srandu a poníží ji, ale co když se on zamiluje? Bolest, zrada, přetvářka, lži, námluvy ... život, který by jste si nepřáli žít.

Vychází jako kniha! Nikdy předtím jsem na táboře nebyla. Nikdy předtím jsem tam ani nechtěla. Nezajímala jsem se o velká přátelství, vždy jsem si stačila sama. Stačilo mi být s mýma dvěma bratry. Nikdy předtím jsem o lásku nezavadila. Nepřipadalo mi to jako něco nutného. Spíš to pro mě slovo láska znělo obyčejně. Nikdy předtím jsem nepotkala někoho jako je on. A tenhle tábor vše změnil.