Student na střední škole (Nishi) je už nějakou dobu šikanováný a ponižováný od spolužáka (Rin), kvůli jeho vzhledu. Co se ale stane, když přijde do třídy nový kluk (Yuu) a začne se s ním bavit a hlavně ho nevidí tak, jako ostatní a chce s ním být víc, než jen kamarád.

Co všechno se dá zazit na intru. Co zazije Stephanie? Myslím. ....ze rodiče by se divili

Follow. Zpráva. A další zpráva, a další a další. Tři měsíce. A další zpráva, která ale změní vše... Cover by : ElikaElliMi / texting with The Tide /

Čerstvý vysokoškolák shání práci a jako na zavolanou se mu do cesty připlete inzerát... Bude to pro něj to pravé?

,,Nešálí mě zrak? Opravdu vidím paní Nedostupnou brečet?" pronesl Chris posměšným tónem. ,,Musíš se pořád chovat jako největší debil?" vykoktala jsem ze sebe, snažíce se potlačit pláč. Rozhodně jsem nechtěla dát tomu idiotovi další záminku k posměchu. ,,Užíj si brek i situaci kvůli níž brečíš!" řekl a odešel. Bezcita. Debil. Idiot. Magor. Kdyby tak věděl...... #2 v kategorii Teen Fikce ♥

„Bráško?" „Ano, princezno?" „Proč ti říkají buzna? Co to je?" „Víš, to je zlé označení pro jiné lidi jako jsem já." „A je špatně, že jsi jiný?" „Není, ale to oni nechápou. Nemají mě rádi." „Já tě mám moc ráda a budu taky jiná. Budeme oba dva jiní." „Jsi moje zlatíčko, co?" „Bráško? Co to bylo za ránu?" „To byl strýček." „Aha." „Takže se utíkej zamknout do pokoje a nikomu neotvírej, ano?" „Ano, přijdeš pak?" „Jasně, že ano a teď utíkej." Takhle si tě pamatuju, bráško. Jako usměvavého a vždy veselého, ale byla jsem příliš malá na to, abych pochopila, co se děje pokaždé, když zamknu dveře. Je mi to moc líto, bráško. Tak moc... - Upozorňuji, že se jedná o příběh s krátkými kapitolkami založených na dialogu, ve kterých se vyskytuje násilí, sebepoškozování, vulgární výrazy a homosexualita. Děkuji za pochopení.

Pokud máte náladu na nějaké zvrácenosti, špatnosti a třeba i špetku strachu, možná se budete chtít začíst do téhle knížky. Nic k tomu dodávat snad nemusím, nejlepší bude si vybrat kapitolu, která vás podle názvu nejvíce zaujme. Neříkám, že první by vás mohly nějak nadchnout - přeci jenom, byly psané pár let dozadu, - ale vlastně ani ty poslední nemusí. Jo a, příběhy jsou jednodílné. Většinou tedy. Mezi první a poslední kapitolou je asi 6 let rozdíl, tak prosím berte v potaz. Trošku jsem je od té doby však opravila, tak snad se budou dát číst. Předem za každý náhled děkuji, dáváte mi tím najevo, že vás kniha zaujala! A taky jsem moc a moc vděčná za každou hvězdu, na kterou pod příběhem kliknete! ★ (Nyní aktualizován příběh Benzínka I.) 2017-X

Všude bílo, vzduchem se plahočil chlad, jenž byl schopen proniknout až do morku kostí. Mezi stromy se míhala postava ženských křivek, bosa kráčejíc si sněhovou závějí, jako by to byl pouhý heboučký koberec. Za ní se táhly dvě karmínové linie, které začínaly u rukou svírající dvě malorážky. Přezdívalo se jí tehdy Dangerous. Nebezpečná. Všude, kam přišla, nezbylo pak po ní nic, než jen železný štiplavý pach krve, hrobové ticho a nespočet obětí, jenž jí stály v cestě. Nyní byste nevěřili jedinému slovu, které tu bylo o ní zmíněno... Časová linie: mezi Age of Ultron a Civil War Příběh není úplně podle filmů, děj je pokroucený dle potřeby. 🎉#1 v avengers- 6.4.2019💥 AKTUALIZACE: JE TU SPOUSTA CHYB A ŠPATNĚ NAFORMULOVANÉ VĚTY, TAKŽE SE PROSÍM NELEKEJTE, POKUD SE NĚCO ZMĚNÍ. PŘÍBĚH ALE ZŮSTÁVÁ!!!

Slané a hořké slzy dopadaly na mé odřené a pořezané ruce a já se nemohla přestat usmívat... Rozhodla jsem se následovat bolest, která mě osvobodila. Rozervala má pouta a já se oddala své paní. Nepamatuji si proč, nebo kdy se to stalo. Kdy se poprvé ostří nože zabořilo do teplého a živého masa mého cíle. Ale jedno vím... Miluji svou paní, a navždy ji budu oddaně sloužit. Pokud si to bude přát, dám jí napít ze své krve... I z krve mé rodiny. Udělám cokoliv... 4# Horor 26.6.2016