Nejsi blondýna? Vypadni. Nemáš kolem pasu méně, než kolem krku? Vypadni. Nejsi krásná? VYPADNI. Kratší hororovka o tom, jestli plast znamená krásu a naopak.

Někdy je láska tak silná, že stačí minulost nabarvit na černo a tím začít od začátku.

Ona byla vždycky hezká, milá holka. Jediným jejím nedostatkem bylo to, že nemluvila s lidmi, ale jen se stromy. Chtěl jsem ji oslovit, umlčela mě ale přesně mířenou metaforou, jež mi rozlomila srdce. Každý den jsem ji sledoval, poslouchal jak rozmlouvá se stromy, jako by byla jedním z nich. Jak dýchá. Sledoval jsem, jak tančí bosa v mechu a jehličí, když jsem to pochopil... Zaslechl jsem píseň stromu, splynul jsem s ním, vdechoval jeho výdechy, pociťoval ho. ,,Je to strom noci, můj oblíbený." promluvila a můj sluch poprvé zaznamenal hlas, který mě mohl doprovázet zbytkem života, ale nechtěl. Cover by: @Irethis

„Nezáleží na tom, jak dlouhá je zima... Stejně následuje jaro." -Denise Spring Co všechno se může stát, když všechno okolo růst? Příroda však není to jediné, co začne vzkvétat. Čtěte příběh o nenápadné dívce a až moc nápadném chlapci. 1/4 ze série krátkých příběhu [roční období] Ostatní brzy naleznete na mém profilu. 16.8.2016 - 500 přečtení ♥ 23.10.2016 - 1K přečtení ♥ Překrásný cover od Amarasmile CZ SHORT LOVE STORY

„Jsi jako moje sestra." „Ty jsi jako můj bratr, nenechám nikoho, aby ti ublížil." Jaké to je žít s člověkem, kterého nikdo nevidí? #9 v kategorii Povídka - 9.8.2016 CZ SHORT (horror) STORY

Když tvá naděje vyhasne, pohlédni vzhůru. Hvězdy totiž nikdy nepřestanou zářit... První díl z dvoudílné série Hvězdy nikdy nepřestanou zářit. Čtrnáctiletá Josefína zdědí po své babičce deník, který si psala během 2. světové války, když se ukrývala před Němci. Josefka, toužící po tom vědět víc o babiččině minulosti, se pouští do čtení deníku. To však ještě netuší, že se pomocí něj a špetky kouzla ocitne v úplně jiném domě, v úplně jiné rodině a hlavně - v úplně jiném století... Příběh o hvězdách, tajemstvích a naději, díky které mnoho lidí přežilo hrůzy 2. světové války... *************************************** „Až napočítám do tří, skočíme." Zavelela jsem a Bětka přikývla. Otevřela jsem deštník a tak se nám naskytl pohled na celý náš příběh - na celý náš život. „Jedna!" „Dva!" polkla jsem a sevřela Bětčinu ručku pevněji. „TŘI!" Skočily jsme... a na vteřinu mi připadalo, že se snad vznášíme vzhůru k nebi. [DOKONČENO] Úspěchy: 11.2. 2017 - 2. v kategorii Historický román!! :-* (mockrát vám všem děkuji!)

Maria Kowalski - jméno, které jsem musela zapomenout. Vlastně jsem se musela vzdát všeho. Přijmout však nové oslovení bylo asi to nejtěžší - bylo to totiž to poslední, co mě pojilo s rodiči. Nic víc jsem neměla. A i toho jsem se měla zbavit. Ztratila jsem toho hodně - nikdy jsem však netušila, že můžu ztratit víc. Že třeba můžu ztratit samu sebe. Když jsem se ale pak viděla - v těch civilních šatech bez žluté hvězdy, vlastně jsem se ani nepoznávala. Tolik let byla ta hvězda mým doplňkem a najednou byla pryč. Maria? Hannah? Nebo někdo úplně jiný? A to měl být můj nový život. Jak jsem ho ale měla žít, když jsem nevěděla, kdo vlastně skutečně jsem. Nebo mou duši vystihuje už jen to číslo vytetované na mém předloktí? Volné pokračování příběhu Za branami tábora, tentokrát pohledem Marie - nebo snad Hannah? Ideální nejen pro všechny, kterým v již zmíněném příběhu chyběl „šťastný konec" - kterého se snad nakonec všichni dočkáme - kam nás ale vlastně kroky Marie zanesou? To zatím nikdo netuší...

„Nikdy," vykřikla jsem. Otočila jsem se zády se slzami v očích. „Jak to, že si ho nevezmeš?" vykřikl můj otec. Hrozivým krokem se blížil ke mně. Dostala jsem strach. Můj otec se zdál na první pohled jako hrabě se slušnou rodinou, ale pravda byla úplně jiná. Odstoupila jsem od něho krok. Zády jsem narazila do zdi. Byl u mě. Naklonil se ke mně a zašeptal mi do ucha: „Ty si ho vezmeš nebo skončíš ještě hůř než nějaká děvka a nejenom ty, ale i tvoje sladká sestřička." Usmál se a odešel.

Takže Ahooj! Tahle knížka bude o 13 rw. Budou tady fakty,fotky,info atd.. Příjemné čtení!☺️

Byla jako kaktus. Když se k ní kdokoliv přiblížil, zranila ho. | velmi krátké kapitoly | Cover: moje maličkost ©Short Story Kaktus 2017 20.7.2017 - 1# V Povídka